THE DESCENT(2005)

Neil Marschall se do podvědomí hororových fandů dostal v roce 2002 svým akčním vlkodlačím béčkem Dog Soldieers, ve kterém si to rozdává skupina vojáků s vlkodlačí smečkou a krví i vnitřnostmi se tam zrovna moc nešetřilo. Akčněji ladění diváci si u této vlkodlačí podívané rozhodně přišli na své. Podruhé se Marschall do hororových vod podíval v roce 2005 a tak vznikl jeskyňářský horor The Descent o kterém si něco řekneme dnes.
Hlavní hrdinové tedy spíše hrdinky tohoto příběhu jsou Sarah, Juno, Beth, Rebeca, Sam a Holly, šestice kamarádek které mají rádi adrenalinový sporty a nenechají si ujít žádnou příležitost si pořádně zařádit. Tentokrát si vyrazily prolézt jednu jeskyni, měl to být opět jen další z jejich adrenalinových zážitků, ale kdyby tušili co je čeká za hrůzu tak by si to jistě rozmyslely. Vše bylo v pořádku do chvíle než se stala nehoda a vchod do jeskyně se zasype. Dívky se ocitají v temnotě jeskyně odkázány jen na své schopnosti a týmovou práci a to ještě netuší, že v jeskyni nejsou sami. V jeskyni totiž něco číhá, něco co v jeskyni žije a má pořádný hlad. Jedno je jasné a to, že dívky čeká boj o život s jeskyními monstry která by si ráda svůj jídelníček vylepšila lidským masíčkem...

The Descent je v podstatě komorní horor, který si s divákem neuvěřitelným způsobem pohrává, především díky skvělé kameře a výborné hudbě, navíc prostředí jeskyně je opravdu výborné a když to všechno sečteme tak z toho jednoduše nemůže vzniknout špatný film a taky, že ne. Divák se může těšit na opravdu skvělou podívanou. Divák je napnutý jak struna i ve chvílích kdy se nic neděje a to především díky hře světla a stínu a výborné hudbě, která nemá chybu.
První polovina filmu je perfektně zvládnutá klaustrofobická podívaná, která jistě ne jednomu klaustrofobikovi přivodila málem infarkt. Vůbec stísněné prostory jeskyně, všude přítomná tma a šero, minimum světla jen v podobě baterek no prostě paráda pohledět. O atmosférickou podívanou se jedná v podstatě od začátku až do konce, ale pro většinu diváku je vrchol filmu jistě druhá polovina ve které se se objeví jeskyní monstra, která nemají rozhodně chybu.
Jsou opravdu skvěle ztvárněná, masky jsou geniální. Slepá monstra která loví jen podle zvuku to tu vážně ještě nebylo, to se vážně povedlo. Velmi originální, neotřelé, výborné. Monstra se postarala o akčně laděný značně brutální závěrečnou půlhodinku kde se krví rozhodně nešetřilo a to je jedině dobře. Já osobně mám humanoidní příšery rád a ani tyto mě nezklamali spíše naopak. Byl jsem jejich zjevem opravdu nadšen, takže můžu jedině zatleskat a uznale kývnout hlavou.
Co se týče hereckých výkonů tak ty jsou prvotřídní. Celý film prakticky stojí a padá na hereckých výkonech šestice celkem neznámých hereček, které ovšem obstáli se ctí a jejím postavám naprosto věříte. Opravdu nádhera koukat.

zde můžete kouknout na pořádně atmosférický trailer, který jistě každého přesvědčí o tom, že tento horor za zkouknutí rozhodně stojí http://www.youtube.com/watch?v=l5I1q4KhKNU

HODNOCENÍ
V každém ohledu dokonalý, atmosférický počin který si jistě každý užije naplno, ale především klaustrofobici pro které byl tento horor jistě natočen. Nádherná atmosféra, skvělá kamera, výborné herecké výkony o hudbě ani nemluvě a hlavně perfektní monstra, která mi doslova vyrazila dech. The Descent se rozhodně vyplatí vidět, divák si rozhodně přijde na své, někdo se bude bát, někdo si bude užívat dokonalou atmosféru a někdo si bude blahem chrochtat nad bojem o život pěti dívek a s tím spojených slušných gore scének. Každý si jistě přijde na své a já nemám nejmenší problém tomuto klenotu z roku 2005 dát absolutní hodnocení, protože si ho bezesporu zaslouží. 100%

THE WOLFMAN(2010)

George Waggnerův Vlkodlak z roku 1941 se stal legendou a to především díky výborné atmosféře a skvělým hereckým výkonům především Lon Chaneyho Jr., ale co je nejdůležitější tak tento vlkodlačí horor z černobílé éry vlastně vlkodlačí horor rozjel. Následovalo mnoho filmů s vlkodlakem v hlavní roli, ale málokterý se svou kvalitou originálu přiblížil a jak to bývá v dnešní době zvykem tak ani původní vlkodlak se nevyhnul svého zmodernizování a přenesení do 21. století. Remake na starost dostal hororem netknutý Joe Johnston a tak ne jednoho hororového fanouška přepadla zlá předtucha o tom jak tohle může dopadnout. Kostra příběhu byla jasně daná už do předu a tak záleželo jenom na režisérovi jak moc se bude držet originálu a jestli stvoří další bezcennou digikopii originálu a nebo jestli do starého známého příběhu dá i něco navíc, co by z The Wolfman dělalo něco víc než obyčejnou bezcennou kopii.
Příběh je až na pár změn stejný. Děj se odehrává ve Viktoriánské Anglii v Blackmooru kam přijíždí Lawrence Talbot na své rodné sídlo, aby odhalil toho kdo zavraždil jeho bratra, jehož roztrhané tělo se našlo na blatech poblíž rodinného sídla. Lawrence se pouští do pátrání při kterém je napaden a pokousán bestií připomínající vlka. Po této příhodě Lawrence na sobě pozoruje jisté změny, které s přicházejícím úplňkem stále sílí. Do příběhu samozřejmě zasáhne i Lawrenceho bratra snoubenka Gwen, aby příběh dostal romantickou vložku a aby se mohl rozehrát souboj mezi dobrem a zlem o Lawrencovu duši. Režisér navíc do příběhu přimíchal staré rodové prokletí a záleží jen na divákovi jestli mu na tuto hru přistoupí.
Hnedka ze začátku podotýkám, že původního Vlkodlaka považuji jednoznačně za nejlepší vlkodlačí horor vůbec, takže jsem tomuto remaku nedával velké šance na úspěch, ale světe div se, po zkouknutí celého filmu jsem byl opravdu spokojenej, ale vezmeme to pěkně popořadě.
Původní Vlkodlak především stavěl na výborné atmosféře a remake na tom není díky bohu jinak. Atmosféra tu je opravdu výborná, všude přítomná mlha, panství obklopené lesy, vzdálené vlkodlačí vití. Atmosféra je v tomhle filmu prostě na prvním místě. Navíc dění na obrazovce diváka vtáhne do děje takovým způsobem, že si bude připadat jako by se sám ocitl ve Viktorianské Anglii- všude jsou lucerny, osvětlené ulice, krásné kostými, no prostě nádherná podívaná. Tak krásné vizuální ztvárnění se opravdu jen tak nevidí, jedná se o vizuální podívanou srovnatelnou s Ospalou dírou či Draculou od Coppoly.
Dále co příjemně potěší tak je brutalita se kterou si v tomto případě nikdo moc hlavu nelámal. Na diváka tu čeká opravdu slušné množství krve, vnitřností a utrhaných různých končetin. Člověk by řekl, že v tomto ohledu se tvůrci opravdu utrhli z řetězu. Brutalita a gore mi nikdy nevadily, ale tentokrát bych řekl, že to tvůrci už trošku přehnali. Méně gore by nebylo vůbec na škodu možná, že i na opak, ale nevadí. Krvechtiví diváci si ovšem přijde na své, to bezesporu.Režisér se ovšem nespoléhal jen na atmosféru a gore a vše si pojistil ještě skvělým hereckým obsazením. Především výborný Benicio Del Toro a Anthony Hopkins předvádějí opravdu výborné herecké výkony a film táhnou jednoznačně nahoru a ani ostatní herecké výkony nejsou nejhorší, ale na ústřední dvojici samozřejmě ztrácejí.
Co by to ovšem byl za vlkodlačí film bez pořádného vlkodlaka, no a v tomto filmu se dočkáme vlkodlaků rovnou dvou. Maska vlkodlaka je opravdu povedená co si budem povídat, ale na samotné proměně se mohlo máknout trochu víc, ale ani ta není nejhorší i když má své mouchy. Vlkodlačí film prakticky vždy shodí ztvárnění samotného vlkodlaka, ale to neplatí v tomto případě, jelikož maska vlkodlaka je opravdu výborná jen si tvůrci mohli odpustit závěrečný vlkodlačí duel. A tím se prakticky dostáváme k největší slabině tohoto filmu. Ano hádáte správně, největší slabinou tohoto vlkodlačího remaku je jeho až moc velká akčnost. The Wolfman je prostě až moc akční, jednoznačně by mu lépe sedlo trochu komornější zpracování, ale na druhou stranu je jistě mnoho takových kteří místo pomalu budující atmosféře dají přednost akčním frekvencím. No a další slabinou a podle mě jistě tou největší jsou samozřejmě ty prokleté digitální triky, které u takovéhoto filmu opravdu zamrzí, ale v dnešní době to už nejspíš jinak nejde a to je opravdu velká škoda.
Někomu by se nemuselo moc líbit, že se The Wolfman po půlce stopáže vydává svou vlastní cestou, ale já to naopak vidík jako velké plus, protože se nejedná o obyčejnou kopii a to je jedině dobře.
HODNOCENÍ:
Tak je to opravdu tady. Dočkal jsem se toho v co jsem ani nevěřil. Dočkal jsem se konečně povedeného remaku, který není jen bezcennou kopií originálu. Jedná se vskutku o výbornej horor, který sice nedosahuje kvalit originálu, ale jedná se o jednoznačně nejlepší vlkodlačí horor za minimálně posledních dvacet let. Navíc se film své předlohy věrně drží jen polovinu své délky a poté si jde svou novou cestou, což velice oceňuji a opravdu se mi to líbilo. Výborná atmosféra Viktoriánské Anglie na nás prakticky dýchá z každého záběru, herecké výkony jsou opravdu na vysoké úrovni, hlavně Benicio Del Toro a Anthony Hopkins jsou naprosto výborní. Co se ovšem opravdu povedlo tak je maska vlkodlaka, opravdu výborná. Naštěstí se zde nejedná o moc velkou romantiku, sice tu romantická vložka je, ale je opravdu přijemně malá. Film je celkově dost brutální, vlkouš se s tím moc nesere, krev, utrhané nohy, ruce, vnitřnosti a děj je celkem hodně akční. Já osobně bych sice ocenil trochu míň akce v tomto případě, ale i tak se tomu nebráním, jen je škoda těch digitálních triků, ale tomu se v dnešní době už hold nevyhneme. V tomto případě je spokojenost na místě a kdyby takhle dopadly všechny remaky tak by bylo na světě opravdu krásně. 80%

HALLOWEEN II

Myslím si, že mezi hororovými fanoušky není nikdo kdo by neznal Roba Zombieho. Tento metalový muzikant se do historie hororu zapsal především svými buranskými kousky House of 1000 Corpses a Devils Rejects, které opravdu neměly chybu, ale bohužel nemohl zůstat u buranů a vydal se cestou remaků. Na mušku si vzal jeden z nejlepších slasherů a to Halloween a stvořil remake ve svém osobitém stylu, kterej mu fanoušci originálu nikdy neodpustí. Rob Zombie ovšem usoudil, že Michael Mayers si zaslouží víc než jeden remake a tak vznikl Halloween II, film který nemá opravdu období.
Děj pokračování remaku z roku 2007 se odehrává o rok později opět v Haddonfieldu. Laura, která přežila Michaelovo vražedné běsnění o minulém Halloweenu bydlí u své kamarádky a stále se nemůže vzpamatovat z prožité hrůzy která se tehdy stala. Neustále ji trápí noční můry od kterých jí nepomůže ani její psychiatr. Není také divu, kdo jednou uvidí dvoumetrového Michaela s dlouhým kuchyňským nožem ten na to jen tak nezapomene. Nikdo ovšem netuší, že Lauřiny noční můry se vyplní. Michael totiž není mrtví, žije a rozhodl se na Halloween Haddonfield poctít svou návštěvou, aby dokončil to co před rokem začal.No takže děj je jasný a je jen otázkou jak se to Zombiemu povedlo. Tak na tuhle otázku mohu rovnou odpovědět, že Halloween II je naprostošílenej úlet, který s originálem nemá prakticky nic společného, tedy až na název. Když to Zombie natáčel tak musel být pořádně sjetej, protože jinak něco takového nemohl nikdy natočit. Ne jeden fanoušek série mu také kvůli tomu nemůže přijít na jméno. Rob Zombie naprosto všechno překopal, porušil snad všechna pravidla série, změnil charaktery hlavních postav atd. No ale pěkně popořadě.
Ze všeho nejdříve se podíváme na naše hrdiny. Každý kdo viděl alespoň jeden díl Halloweenu tak si ze všech postav , samozřejmě až po Michaelovi nejvíce oblíbil doktora Lomise, který šel Michaelemu vždy po krku a nebylo možné tohoto staříka nemilovat. No, ale v tomto případě si Zombie s naším milým doktorem opravdu nepěkně pohrál. Z doktora Lomise se stal ziskuchtivý parchant který napsáním knihy o Michaelovi a jeho velkém masakru chtěl pěkně zbohatnout, ale tím samozřejmě naštval všechny kolem sebe a divák jen nechápavě kroutí nad tou změnou hlavou.
Samozřejmě, že Rob Zombie nevynechal ani našeho oblíbeného zabijáka Michaela a přetvořil ho k svému zvrácenému obrazu a to doslova. Michael už není Michaelem , kterého jsme znali z dřívějška nyní už neexistuje, stal se z něho někdo úplně jiný. Dostal podobu obrovskýho zarostlého pobudy který má snové představy ve kterých potkává svou mrtvou matku s bílým koněm , která mu neustále do hlavy vtlouká, že rodina je věčná a podobný nesmysli, prochází se po loukách při západech slunce. Fanoušci originálu budou opravdu zděšeni na nejvyšší možnou míru, zvláště poté co Michael ukáže svou skutečnou tvář a mysl, což je opravdu naprostá katastrofa. Michael sice vraždí o stošest, ale co to je platné když jeho postava už není to čisté, neproniknutelné, záhadné zlo, které ho dělalo tím čím byl a co jsme na něm měli rádi.
Snad jediné co se tomuto filmu dá pochválit tak je brutalita. Jak už u Zombieho filmů bývá zvykem tak brutalita je i nyní na vysoké úrovni. Michael tu je opravdu výkonný vraždící stroj který vraždí vše co mu vstoupí do cesty. Škrtí, bodá, podřezává a dokonce rozšlapává hlavy, ale co to je platné, když vše ostatní nestojí za nic. Navíc se zcela vytratila ta halloweenská atmosféra, kterou jsme všichni tak milovali. No jo no tak snad příště to dopadne lépe.

HODNOCENÍ:
Po pravdě řečeno jsem se na Halloween II i přes nepříliš povedený remake opravdu těšil a tak o to větší bylo moje zklamání, když jsem ho viděl. Rob Zombie tentokrát zklamal opravdu na celé čáře. Z Halloweenu prakticky vyprchalo vše co dělalo Halloween Halloweenem, zmizelo tajemné neproniknutelné zlo v podobě Michaela a s ním i Halloweenský duch s nezapomenutelnou atmosférou. Jediné co tedy zbylo je bezduchá vybíjená v šíleném Zombieho duchu. Jediné co opravdu stojí za pozornost tak jsou některá zabití, která ovšem nemohou celý film v žádném případě zachránit. 15 % a to jen díky pár opravdu pěkným zabitím, jinak opravdu slabota a Zombieho nejhorší film.

PIRANHA 3-D

Jak se zdá tak pro Alexandre Aju je jeden či dva hororové subžánry málo a asi se rozhodl, že natočí od každého subžánru alespoň jeden film. Na kontě už má jeden slasher-exploitation, buranskej horor, duchařinu, no a nyní se pustil i do ekohororu, to by mě zajímalo do čeho se pustí příště. Prozatím vše co natočil tak byli parádní horory při kterých se divák cítil všelijak, naskakovala mu husí kůže, zavíral oči hrůzou, či zvracel, záleželo na tom co divák snese jelikož Aja je znám tím, že před ničím nezavírá oči a brutalita se stala v jeho filmech hlavní postavou. No a tak se pojďme podívat na to jak dopadl jeho nejnovější film Piranha 3-D.
Piranha 3-D má být remakem Dantových piraní z roku 1978, které podle mě byli průměrným ekohororem, který ničím nevybočoval z řady podobných filmů své doby. V dnešní době už působí trošku zastarale, ale v rámci žánru pořád celkem slušná podívaná. No a právě tohoto filmu si všiml Aja a rozhodl se ho převést do modernějšího kabátu. V podstatě se jedná o takový remake-neremake, protože jediné co je stejné tak je název, a že hlavní roli hrají masožravé rybky, tentokrát ne ovšem zmutované, vylepšené díky nějakému vojenskému projektu, ale pořádně nenažrané prehystorické potvory, které se miliony let ukrývaly v podzemních jeskyních a když se z nich dostaly tak samozřejmě dostaly pořádnou chuť na čerstvé lidské masíčko.
Piranha 3-D jednoduchý název, ještě jednoduší děj jelikož na ten v tomto případě Aja z vysoka kašle a přednost před dějem dal krvy, masu, hezkým ženským s hezkýma kozama, protože to je to o co tady běží, všechno ostatní je vedlejší a v tomto případě nedůležité. No prostě děj se točí okolo přímořského městečka kde na pláži probíhá nějaká mega slavnost na kterou se rozhodnou podívat i nenažrané piraně, aby se pořádně nažrali toť je vše, takže tu máme velký prostor pro naše milé nenažrané rybky a jejich žrací hody. No a jak, že ty jejich žrací hody dopadly?
Hned na začátku musím říci, že se skutečně jedná o krvavé orgie které nemají období, Aja navíc dostal na pomoc 3D technologii, takže to stojí opravdu za to a divák si to neskutečně užije. Ajovi se navíc podařilo do filmu obsadit neskutečné množství známých tváří jako Elisabeth Shue, Christopher Lloyd či Eli Roth, který potěší obzvláště, hlavně se k němu váže jedna z nejlepších scén z celého filmu. Herecké obsazení je prostě výborný a když k tomu připočteme Ajuv brutálně atmosférický styl tak nemůže vzniknout žádný špatný film ani náhodou. Navíc film má celkem krátkou stopáž a tak divák nemá šanci se nudit ani chvilku, buď jsou na obrazovkách krásný ženský a nebo piraně takže se střídá sexuální napětí s gore a nechutnostmi takže si každý jistě přijde na své.No a nyní se pojďme konečně podívat na to co podle mě dělá z Piranha 3-D jednoho z kandidátů na nejlepší horor tohoto roku. Jelikož každý již Aju zná tak hádá správně, že to co dělá z tohoto filmu takovou bombu tak jsou krvavé orgie, ale ne jen tak obyčejné, ale přímo luxusní při kterých budete nevěřícně kroutit hlavou a oči vám při tom budou lézt z důlků. V minulém filmu se Aja držel ,při zemi, a nyní se odrazil od země do neskutečných gore výšin, aby nám předvedl něco ze svého talentu a je to vážně nádhera, přímo pastva pro oči. Budete mít možnost vidět roztrhaná těla, ožraná těla až na kost, či piraní prokousávající se ústy z těla oběti. Takové scény prostě nemohou nechat žádného diváka v klidu, jedni budou zhnuseně zavírat oči a odvracet tváře od obrazovky a další budou hltat očima každý záběr a chrochtat si blahem, protože taková jatka se jen tak nevidí. No prostě jedna chuťovka za druhou a tak se fanda gore může jen tetelit blahem a nevěřícně kroutit hlavou s čím na něj tentokrát Aja vyrukoval. Závěrečná třetina filmu je jeden velkej krvavej masakr, masakr takového ražení, že nemá ve filmovém hororu konkurenci. Vážně nádhera na kterou se jen tak nezapomenete.

HODNOCENÍ:
Aja se vrací a vrací úder všem kteří tvrdili, že nám Aja vyměkl vyčítali mu, že se držel příliš při zemi. Já si to tedy nemyslel a tento žravej horor je jasnej důkaz toho, že Aja nevyměkl a jak to vypadá tak nevyměkne nikdy. No zkrátka ať vezme do ruky cokoliv tak to stojí za to. Tentokrát se pustil do ekohororu a v jeho rukách se ekohoror dostal do úplně jiné dimenze a ne jen díky 3D zpracování. Aja to opět rozjel ve velkém stylu, že to jen tak někdo nerozdejchá. Piraně tu jsou mnohem žravější a dost dobře vypadají i přesto, že jsou digitální to se musí nechat. Aja rozjel krvavá jatka jak se sluší a patří. Aja opět udělal čest svému jménu a opět nám naservíroval pořádnou brutální jízdu na kterou se jen tak nezapomene. No a nejlepší scéna? Naprosto jednoznačně ukouslej penis a piraní hrátky s ním. Naprostá dokonalost. Tady není co řešit 100% je jasných a rozhodně jděte do toho, protože to opravdu stojí za to.

TRICK´R TREAT

Myslím si, že tu není nikdo kdo by neznal halloween minimálně od dob Michaela Mayerse a jeho řádění, ale pro případ, že by se někdo takový našel tak malé opáčko. Halloween je svátek který se slaví 31. října a lidé, především děti se oblíkají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu koledovat. Nejznámějším znakemjsou vyřezané dýně se svíčkou uvnitř. Tento svátek je plný strašidelné atmosféry a proto není divu, že tak přitahuje lidi, a že o něm byl natočen ne jeden film. Halloween je tak věčné téma, že vznikají stále nové filmy ve kterých tento svátek hraje menší či větší roli no a právě Halloweenská noc je jedním z nich. Už jak napovídá název nepůjde jen tak o něco co se jen o Halloween otře a půjde dál. Je to skutečně film který se celý věnuje tomuto svátku a pořádně ho probere až na kost. No, ale už nechme těch řečí okolo a pojďme už konečně k samotnému filmu. Halloweenská noc je vlastně spletenec pěti příběhů které se odehrávají právě na Halloween a všechny příběhy do jednoho celku spojuje podivná postavička s pytlem na hlavě která nás provází celým filmem. Hlavní myšlenkou každého příběhu je vlastně jedno Halloweenské pravidlo, které nesmí být porušeno, jinak přijde trest většinou v podobě onoho záhadného koledníka který prakticky dohlíží na jejich dodržování. Pravidla hry jsou jednoduchá - porušíš pravidlo tak přijde trest v té či oné podobě. Naštěstí zde jsou pravidla porušována dost často a tak není o zábavu nouze. Většinou filmy tohoto typu mají problémy návaznosti a logice. Toho se ovšem v tomto případě bát rozhodně nemusíme, protože jednotlivé části do sebe přesně zapadají a vše se na konec vysvětlí. Když jsem si film pustil tak jen co jsem viděl úvodní titulky tak mi bylo jasné, že se určitě bude jednat o pořádnej masakr. No a taky že ano. Celý film je natočen v duchu hororů z 80. let kdy horory nemusely jen děsit, ale hlavně se snažily diváky bavit a to Halloweenská noc splňuje dokonale. Navíc celý film je nasycen naprosto dokonalou podzimní atmosférou, která se tvůrcům opravdu povedla. Samozřejmě třešničkou na dortu jsou samotné příběhy, které se opravdu povedly a je úplně jedno který z nich si vybereme. Výborný příběh je třeba o psychopatickém učiteli který na Halloween morduje koledníky a nebo o potopeném autobusu, ale můj favorit je rozhodně příběh o nerudném sousedovi, který nenávidí Halloween a tak ho přijde potrestat sám náš průvodce tímto spletencem příběhů. Tenhle příběh prostě nemá chybu, ale záleží na každém divákovi zvlášť, každý si určitě vybere.
Za pozornost ovšem stojí v tomto případě i bonusy na DVD, které jsou na naše poměry kupodivu dost rozsáhlé, ale bohužel bez české podpory což zamrzí. Najdete zde vše co jste kdy chtěli vědět o Halloweenu,vynechané scény a mnoho dalších. Co ovšem stojí za pozornost tak je kreslený čtyř minutový příběh TRICK´R TREAT: SLASONS GREETINGS ve kterém se objevuje ona tajemná postavička která nás touto Halloweenskou nocí doprovází.

HODNOCENÍ:
Halloweenská noc je naprostá dokonalost, to je naprosto jasný. Má naprosto dokonalou Halloweenskou atmosféru- všude jsou světla, dýně, strašidelné kostýmy, no prostě paráda. Navíc se dočkáme, přesné definice halloweenu a pravidel která by měla být dodržována a tím se dostáváme k tomu nejlepšímu a to je samotný průvodce celým filmem, který dohlíží na dodržování pravidel. Jedná se o naprosto skvělou postavičku se kterou si užijeme opravdu velkou porci zábavy. Jedna věc musí být každému naprosto jasná a to, že tento film nemá za úkol diváka vyděsit, ale že ho má především pořádně pobavit a to se mu daří dokonale. Tento film je jednoznačně natočen jako pocta béčkovým hororům z 80. let, ale především to je film točený od hororových fanoušků pro hororové fanoušky a je to zatraceně znát. 100 % bez váhání.

LA TERZA MADRE (2007)

V roce 2007 se hororový svět dočkal zakončení čarodějnické trilogie o třech matkách od Daria Argenta. Dvě předchozí části byly atmosférické, plné okultismu, brutality, hororové lahůdky kde se krví rozhodně nešetřilo. Je jasné, že La Terza Madre šlo ve stejných šlépějích a je jen otázkou jak se mistru Argentovi podařilo zakončení trilogie v dnešní době.

Děj začíná na jednom hřbitově kde je objevena truhla pomalována magickými znaky. Truhla je odeslána do Říma do muzea na expertízu, ale jen co je otevřena tak je brutálním způsobem zavražděna pracovnice muzea která truhlu otevřela. A to je teprve pouhý začátek. V Římě se začínají množit sebevraždy, vraždy a všude se objevují černě oblečení vyznavači černé magie. Vše má na svědomí třetí matka, Matka slz, která se právě vrátila do Říma. Řím se pomalu řítí do záhuby a nebo se najde někdo dostatečně silný na to, aby zastavil Matku slz dřív než zlo zcela ovládne Řím?
La Terza Madre je opět prvotřídní atmosferický horor, přesně takový na jaký jsme od Argenta zvyklí. Žádné dlouhé úvody a jít rovnou na věc a pokud možno co nejbrutálněji, což v tomto případě Argento splnil na jedničku. Každý hororový fanda si tento nejnovější zářez z velké Argentovské filmografie pořádně užije, to je jisté. Najdete tu vše co od Argenta čekáte, pořádně hustou atmosféru, vynikající hudbu, pořádnou porci brutality- některé scény jsou opravdu až děsivý, to se prostě musí vidět. Krví a brutalitou se zde rozhodně nešetřilo a oči se před ničím nezavíraly a to je jedině dobře.
Hudba je opět vynikající a skvěle doplňuje děj a už tak hustou atmosféru. No prostě všechno šlape jak má a i herecké výkony jsou na úrovni. Především Asia Argento je opět výborná jako téměř vždy. Radost pohledět. Ovšem ani ostatní herci nejsou vůbec špatní a v žádném případě nesrážejí kvalitu filmu.

HODNOCENÍ
Ano Argento opět nezklamal a zase mě dostal, to se musí nechat. Závěrečná kapitola o třech matkách snad ani nemohla dopadnout lépe. Stejně jako u Suspirie a Inferna se jedná o neskutečně atmosférickej horor, prošpekovanej několika opravdu brutálníma scénama, které opravdu stojí za to a při kterých opravdu mrazí a to vše skvěle doplňuje hudba, bez které by to rozhodně nebylo ono. Prakticky po celou dobu se něco děje, divákovi naskakuje husí kůže a nudné části tu rozhodně nehledejte, protože tu vůbec nejsou. Hlavní čarodějnice vypadá opravdu dobře a závěr s ní stojí opravdu za to, to se prostě povedlo. Konečně pěknej neodfláknutej konec, rozhodně nejlepší z celé trilogie. La Terza Madre je v podstatě kombinací atmosféry a gore scén, je rozhodně na co se dívat. Je vidět, že Argento ještě pořád ví jak diváka vyděsit a co máme rádi. Hodnocení v tomto případě bude opravdu vysoké takže bych to viděl na takových 90%. Byla to prostě paráda, doufejme, že se od Argenta ještě něčeho dočkáme.

NECROMANTIA (2009)

Už samotný název tohoto filmu mluví sám za sebe a už podle něho mi bylo hned jasné, že se mi do rukou opět dostalo něco výjimečného, něco extra a jak se později ukázalo měl jsem pravdu. Necromantia je vskutku neskutečná podívaná pro opravdoví labužníky. Nejdříve, ale něco o tom o čem Necromantia vlastně je.
Příběh se točí okolo tří mužů, jejichž příběhy se vzájemně prolínají. První z nich je Hagen který trpí nekrofilní láskou k jisté mrtvé ženě o jejíž mrtvé tělo pečuje a doufá, že se jednou k němu vrátí. Druhý náš hrdina je Travis, chlápek který s radostí mučil lidi a pak si za své služby nechal od nich zaplatit. Poslední z nich je Morvius, kterého zavraždila jeho přítelkyně Elizabeth spolu se svým milencem Hagenem. V celém ději jde vlastně jen o pomstu mrtvého Morviuse, který svou pomstu řídí z pozadí z pekla a k provedení pomsty využívá Travise s nimž uzavřel dohodu týkající se jeho zmizelého bratra. Film se skládá vlastně ze tří kapitol z nichž každá se věnuje jednomu z hrdinů. Z počátku se zdá být vše chaotické a divák vlastně neví o co jde, ale časem části mozaiky do sebe zapadají a vše je najednou jasné. Je to vážně geniálně poskládaná skládačka kterou si divák rozhodně užije.

Už jen úvodní titulky diváka pořádně nabudí a dávají každému jasně na vědomí, že ho čeká pořádnej mazec. Necromantia je splatter jak řemen. Splatter je nám tu servírován v neskutečných dávkách- krev, mučení, neskutečný sadistický hrátky, vnitřnosti atd. Necromantia se také může pochlubit dokonalýma maskama, od dob Hellraisera rozhodně jedny z nejlepších. Nejlepší je rozhodně maska čuníka navádějícího k sebevraždě a démona ŘETĚZAVCE.
Co se týče onoho čuníka tak ten je vážně dokonalej, ten co provádí za psí kusy to se jen tak nevidí, no prostě bomba. Démon řetězavec zas připomíná Cenobity z Hellraisera. Vůbec Hellraiser je z tohoto filmu cejtit téměř z každého záběru, ale hlavně především z všude přítomných řetězů v druhé části filmu. To, ale vůbec není na škodu právě na opak. Má to i solidní atmosféru a to především v pekle, které tu je ztvárněno opravdu zajímavě a působí deprimujícím dojmem. To se vážně povedlo.

HODNOCENÍ:Necromantia je splatter se vším co k tomu patří takže fandové žánru budou jistě spokojení. Podle mě se jednoznačně jedná o jeden z nejlepších hororů roku 2009. Má to prostě vše co by mít mělo, pořádnou atmosféru, výborné masky- především prasák je vydařenej.
Takže to nějak shrnu. Necromantia je parádní horor a obrovské překvapení roku 2009. Dostal jsem mnohem větší hororovej zážitek než jsem čekal a tak jsem samozřejmě velice spokojený. Je vidět, že stačí dobrý nápad a trocha talentu a jde natočit opravdu působivý horor kterým Necromantia bezpochyby je. Necromantia si rozhodně zaslouží naší pozornost. Hodnocení musí samozřejmě odpovídat kvalitě a takových 90% je odpovídajících.

DEAD SILENCE

To by jeden nevěřil jak nebezpečná dokáže být břichomluvecká loutka. Nevěděli to ani manželé Jamie a Lisa, ale měli se to brzy dozvědět a také, že se to dozvěděli a to tím nejbrutálnějším způsobem. Lisa na vlastní kůži zažila jakých sviňáren je takový břichomluvecký panák schopen...
Jamie poté co se vrací z nákupu, nachází svou manželku mrtvou s vytrženým jazykem, což není zrovna jak si dovedete představit pěknej pohled. Samozřejmě, že policie z vraždy podezírá chudáka manžílka a ten se, aby přišel na kloub co se doopravdy stalo jeho ženušce a kdo jí to udělal vrací do svého rodného městečka Ravens Fair kde se vypráví legenda o tajemné břichomluvkyni Mary Shaw. Mary Shaw byla zavražděna a pohřbena se svými loutkami, ale podle legendy se proměnila v anděla smrti, který začal v městečku vyvražďovat celé rodiny jejíchž členům vytrhal jazyky z úst. No a právě sem přijíždí Jamie, aby se dozvěděl pravdu, ale má vůbec nějakou naději na úspěch, když stojí proti legendě Mary Shaw a nebo se stane jen další obětí...Dej si pozor na pohled Mary Shaw, neměla děti jen loutek sto. A když ji uvidíš ve svých snech, už nikdy křičet nebudeš.
Tumletu hororovou pecku mají na svědomí tvůrci geniálního prvního dílu Saw a je to opravdu znát i když Dead Silence je naprosto něco jiného, nejedná se totiž o žádné gore představení, ale o pořádnej atmosferickej horor který se skutečně povedl o tom nemůže být sebemenších pochyb.
Celý film doprovází téměř Burtonovská atmosféra, městečko zahalené mlhou, strašidelná, tísnivá, na nervy brnkající hudba no prostě paráda. Film divákovi skutečně nahání strach a divák doopravdy cítí mrazení v zádech a naskakuje mu husí kůže což je v dnešní době skutečně vzácnost. Pro každého hororového fandu se jedná skutečně o lahůdku a velké překvapení.
Do jisté míry téměř dokonalý atmosferický horor možná trochu sráží jeho až přespříliš akční finále, které na někoho může působit jako pěst na oko, ale to není zrovna můj případ i když i já bych uvítal trochu méně akční finále a trochu více atmosférické i když atmosféru mu samozřejmě nejde odepřít o tom žádná.
Velkým problémem většinou bývají herecké výkony což, ale v tomto případě to naštěstí neplatí. Herci se skvěle vžili do svých postav a film ani v nejmenším netáhnou dolů, ale přesně na opak. Herecké výkony v tomto případě jsou opravdu na úrovni.

HODNOCENÍ: Jasně, že se v tomto případě jedná o výborný atmosférický horor, který by si rozhodně každý hororový fanoušek měl pořádně užít a rozhodně si ho nenechat ujít. Je opravdu příjemné, že i v dnešní době kdy to vypadá, že se točí jen samé remaky, vznikne takováto opravdu atmosferická lahůdka. Tomuto hororu není prakticky co vytknout možná snad až na to finále, ale vem to čert. Dead Silence má vše co od hororu očekáváte a to je prvotřídní atmosféra, značná originalita což se v dnešní době už moc nevidí a ani herecké výkony nejsou vůbec špatné takže spokojenost je samozřejmě na místě a jednoznačně doporučuji na dlouhý večer určitě si to užijete a nebudete ani na chvíli litovat, že jste do Dead Silenc šli. 85%

TUNO NEGRO

Slasherů není nikdy dost a těch dobrých obzvlášť a tak se podíváme jak na tom jsou ve Španělsku. Tentokrát jsem si vybral Tuno Negro na který jsem slyšel samou chválu a tak jsem byl zvědavý jak na tom je doopravdy.

Děj se odehrává na nejstarší univerzitě ve Španělsku a kde koluje legenda o černých zpěvácích, společenství které v 16. století zabíjelo špatné studenty. Jak to, ale vypadá tak se zpěváci vrátily jelikož se začínají objevovat mrtvoly studentů kteří neprošli u zkoušek. Kdo je ve skutečnosti skutečný vrah, někdo ze studentů a nebo se skutečně vrátilo zlo z 16. století? Na tyto otázky musí přijít Alex a její přátelé dřív než si černý zpěvák přijde i pro ně.

NEVĚDOMOST ZABÍJÍ

Tuno Negro je slasher okořeněný o detektivní vložku což v tomto případě rozhodně nevadí, možná je i díky této vložce lepší, ale to záleží na každém divákovy zvlášť. Jelikož se jedná o slasher tak je každému jasné o co tady půjde: Zabiják postupně likviduje své oběti pokud možno brutálně a hlavně krvavě. To vše Tuno Negro splňuje a navíc přidává i celkem dobrý příběh což nebývá moc zvykem.

Co se týká zabijáka tak ten vypadá opravdu dobře a navíc mu práce jde pěkně od ruky, no prostě se s tím nepáře a jeho konečné odhalení mi opravdu vyrazilo dech, to jsem opravdu netušil. Co se týče jeho práce tak ta je opravdu značně krvavá a brutální takže fanda slasheru bude jistě spokojen. Zabití jsou opravdu propracovaná a opravdu značně krvavá což se jistě do jisté míry čekalo.

Za pozornost jistě stojí i dva policisté, kteří jdou černému zpěvákovy po krku, především pak ten starší který má na svědomí scénu která mě opravdu dostala. Ano je to přesně ta při které nemilosrdně a s přehledem střílí všechny kdo má na sobě masku černého zpěváka. To se teda opravdu povedlo. Mladší ten si to zase se zpěvákem vyřizuje ručně což je také dobré. Co se týká ostatních postav tak se ctí splnily svou úlohu obětí.

HODNOCENÍ: Tuno Negro splnilo má očekávání a ta nebyla malá. Může jednoznačně říci, že v tomto případě se jednoznačně jedná o nadprůměrný slasher se vším co od něho očekáváte: stylový zabiják, krvavé vraždy, pěkné herečky. Když to všechno sečtu dohromady tak diváka čeká slušná krvavá zábava u které by se rozhodně neměl nudit. Já byl velice spokojen a můžu jen doporučit, bavil jsem se od začátku až do konce. Ovšem je jen na vás zda dáte černému zpěvákovy a jeho písni smrti šanci. Kdo podlehne jeho písni tak bude jistě spokojen jako já. 80%

CABIN FEVER

Eli Roth dnes už známí režisér v hororovém žánru, který se především proslavil svým brutálním Hostelem svou režisérskou kariéru začal právě s Cabin Fever. Nutno podotknout, že to byl opravdu pořádně krvavý zářez, ale pěkně popořadě.

Děj se točí okolo pětice vysoko školáků, kteří se o svých posledních prázdninách vydá na opuštěnou chatu v lesích. Jak později zjistí tak to od nich nebyl ten nejlepší nápad. Idylka samoty v přírodě se totiž změní v krvavé peklo, poté co jsou nakaženi smrtícím virem, proti kterému jak to vypadá není obrana. Začínají se jim dělat krvavé boláky a odpadávat kůže a to je teprve začátek. Všem je jasné, že to je jen začátek, a že jestli chtějí přežít tak musejí rychle sehnat pomoc. Otázkou je jen jestli jim někdo bude chtít pomoci a tím riskovat, že se sám nakazí, a nebo se jich pěkně rychle zbavit a tím zamezit nákaze...

Jedná se opravdu o pořádný krvavý nášup o tom není třeba vést žádnou diskuzi. Svůj účel Cabin Fever splňuje na jedničku. Samozřejmě, že se to nemusí líbit každému a také se to každému líbit nebude, ale já byl rozhodně spokojen. Netradiční slasher s netradičním zabijákem odehrávající se na samotě u lesa. Gore fanoušci si přijdou na své a i ostatní hororový fanoušci jistě nebudou zklamaní. Tento horor jistě nepřináší nic nového a světoborného, o originalitě ani nemluvě a tak v něm nehledejte víc než hodinu a půl hororové zábavy. Díky nekomplikovanému ději a svižnému tempu si to, ale rozhodně užijete.

HODNOCENÍ:

Eli Roth ve své prvotině jasně světu dokázal, že je v první řadě hlavně hororový fanda a až pak teprve režisér. Svou prvotinou dal světu jasně vědět co od něho může čekat a co také dostane. Ano hádáte správně, je to především gore, žádné komplikované příběhy. Jak později ukázal v Hostelu tak mCabin Fever byl pouhý začátek. Cabin Fever jsem si i přes jeho pomalejší rozběh pořádně užil a užije si ho každý kdo ho uvidí. Některé scény jsou opravdu nechutné a gore fanoušci budou jistě spokojeni. Já se nenudil, bavil a byl jsem opravdu spokojen takže nemám problém dát takových 80%.