FRIGHT NIGHT

Premiéra pro mě a jistě mnoho dalších netrpělivě vyhlížejícího remaku jedny z nejlepší upíří komedie z 80. let Fright Night se pomalu, ale jistě blíží. Český fanoušek hororu se může těšit na premiéru 13. října a to už není zas za tak dlouho. Pokud se tento rok na něco chystám u nás z tak slabé hororové nabídky do kina, tak to je právě Fright Night. Herecké obsazení vypadá opravdu sympaticky- především Imogen Poots vypadá dost dobře a Colin Farrell v roli upíra rozhodně dokáže zaujmout. Rozhodně je určitě na co se těšit a věřím, že tenhle remake dopadne dobře, trailer dobře rozhodně vypadá a pokud by se celý film povedl tak jako trailer tak bych byl určitě spokojenej.

No a pár obrázků pro navnadění nemůže samozřejmě chybět

SALEM´S LOT (1979)

Na přelomu 70. a 80. let se Tobe Hooper rozhodl natočit filmovou adabtaci knihy od Stepena Kinga Prokletí Salemu o jednom maloměstě ve kterým se usídlil upír a začal obyvatele teroryzovat jak to mají upíři ve zvyku. Tobe Hooper na sebe nevzal zrovna lehký úkol, jelikož knihy od Kinga jsou velmi rozsáhlá a mají velké množství fanoušků, kteří se nespokojí jen tak s nějakým zfilmováním svích oblíbených knih. No, ale i přesto všechno to Tobe Hooper dokázal a stvořil tak jeden z nejlepších upířích filmů své doby, který rozhodně stojí za pozornost i nyní, jelikož na své poutavosti neztratil nic, ba právě naopak. Tak se na něj pojďme podívat trochu blíže.
Děj se odehrává v maloanglickém městečku Jerusalem´s Lotu kde se prakticky nic neděje, tedy až do chvíle než sem zavítá obchodník se starožitnostmi se svým partnerem panem Barlowem, kteří se ubytují v Marstenově domě který platí za nejstrašidelnější místo v městečku. No a do tohoto městečka se vrací i spisovatel Ben Mears aby si zde odpočinul a nasbíral inspiraci pro svou novou knihu. Krátce po jeho příjezdu se ovšem začnou dít divné věci, ztrácejí se lidé, nejdříve děti, ale později i dospělí, kteří se po čase opět vrací, ale už to nejsou oni. Co se to děje a jak to vše souvisí s Marstenovým domem a jeho novými nájemníky? Pravda je mnohem strašlivější než by si kdokoliv dovedl představit. Pan Barlow je totiž ve skutečnosti upír. který pomalu přeměňuje obyvatele městečka v upíry. Podaří se Benovi a hrstce statečných Barlowa zastavit a nebo je celé městečko s jeho obyvateli odsouzeno k zániku?
Na rovinu musím říci, že Prokletí Salemu TV zpracování velmi sluší a je zářivým příkladem toho, že ne vždy záleží na tricích a množství peněz když danou látku zpracovává někdo kdo má opravdu talent a svou práci dělá opravdu s láskou a Tobe Hooper takoví jistě je, vždyť do dneška má na kontě již mnoho hororů kteří patří k naprosté špičce žánru.
Celým filmem prochází tajemná atmosféra která dělá z tohoto filmu takovou výbornou podívanou. Co ovšem dělá z tohoto filmu víc než další upířinu v řadě je především ztvárnění hlavního upíra pana Barlowa, jehož vzhled je opravdu vynikající. Je naprosto jasné, že se tvůrci nechali inspirovat Orlogem z Nosferatu a to je podle mě jedině dobře. Upír vypadá opravdu strašidelně, dva ostré řezáky, špičaté uši a bledý vzhled dělá samozřejmě své a i když se Barlow na obrazovce objeví jen zřídka, tak to vždy stojí za to. Krása pohledět. Samozřejmě, že nesmíme zapomenout ani na masky ostatních upírů které nejsou vůbec špatné, ale hlavní upír je hold hlavní upír. Celým filmem navíc prochází výborná tajemná hudba, která divákovi opravdu pěkně zahraje na nervy. Takže abych to shrnul tak se celkově jedná o jednoznačně skvělou podívanou, kterou by měli především ocenit fanoušci upířích filmů a ti, kteří nad staršími kousky neohrnujou nos.

HODNOCENÍ:
Jednoznačně se jedná o vynikající upířinu u které se rozhodně nebude divák nudit. Tobe Hooper opět nezklamal a na servíroval nám opravdu strašidelnou atmosférickou podívanou, která rozhodně nezapadne mezi ostatní filmy tohoto druhu ať už díky atmosféře, či maskám a nebo strašidelným scénám kterých tu je opravdu dost. Mezi moje nejoblíbenější rozhodně patří ta ve které se dětský upír vznáší obklopený mlhou za oknem a samozřejmě závěrečná čtvrthodinka odehrávající se v Marstenově domě. Prokletí Salemu by rozhodně nemělo upadnout v zapomnění jelikož se jedná o opravdoví skvost.90%

SHADOW OF THE VAMPIRE

Rok 1921 se stal jedním z nejvýznamnějších roků ve filmovém hororu, vznikl totiž němí horor Nosferatu- Eine Symphonie des Grauens, který se stal legendou. Tento film se stal zakladatelem jedné velké odnože filmového hororu a to upířích filmů. Položil vlastně základní kámen od kterého se tento subžánr vyvinul až do dnešní podoby. Jednalo se především o film s nejděsivěji ztvárněním upírem v celé filmové historii, film který dal vzniknout několika legendám o jeho natáčení, ale především dohadům o tom kdo to vlastně byl herec Schreck, který tak hrůzo strašně ztvárnil hraběte Orlocka. No a právě o toto v tomto filmu jde. Shadow of the Vampire se zajímavým způsobem snaží zprostředkovat pohled na natáčení legendárního prvního zfilmování Draculy, samozřejmě v co nejděsivějším duchu. Tak se pojďme podívat s čím na nás Shadow of the Vampire vyrukuje a v jakém podání nám tvůrci zprostředkují natáčení nejděsivějšího hororu všech dob.
Píše se rok 1921 a jistý Fridrich Wilhelm Murnau se chystá zfilmovat román Dracula od Brama Stockera. Bohužel se mu, ale nedaří získat práva k zfilmování Draculy od Stockerovy vdovy a tak je nucen improvizovat. Pozmění tedy některé věci jako jsou třeba jména, dějiště příběhu atd. Film se na konec nebude jmenovat Dracula, ale Nosferatu- Eine Symphonie des Grauens. Do titulní role obsadí démonicky vypadajícího Maxe Schrecka, který se od počátku chová divně a ostatních z týmu se straní, vychází zásadně za tmy a oblečený celý v černém. Celý štáb z něho nemá dobrý pocit, ale pravda je mnohem děsivější než si všichni jen dokázali představit. Max Schreck je totiž skutečný upír se kterým režisér uzavřel dohodu, která má dojít naplnění po závěrečné klapce...

Shadow of the Vampire vlastně není čistokrevným hororem, ale spíše dokumentárno životopisným filmem s hororovými prvky, kterých je ovšem požehnaně, takže je rozhodně na co se koukat. Režisér s divákem rozehrál opravdu zajímavou hru, která diváka nadchne a chytne už od začátku a už ho až do konce nepustí. Film originalitou jen září a to jistě potěší. Film hýří opravdu dobrými nápady. Divák se třeba dozví něco z filmového zákulisí a z problému které se musí během natáčení řešit. Celý film je prošpikován černobílými záběry a to především ukázkami z původního Upíra z Nosferatu což každého kdo původního upíra viděl potěší.
Vizuální podoba filmu je dokonalá i díky skvěle vybranému prostředí kterým se tvůrci trefili přímo do černého. Pěkná krajina, když je potřeba tak tajemná i strašidelná. No prostě přesně taková jakou tento film potřeboval. Nádhera na diváka kouká z každého záběru. Shadow of the Vampire není v žádném případě žádný akční horor, právě na opak, takže pro ty kteří čekají akci za akcí to bude vysloveně horor. Tvůrci vsadili na starý dobrý tajemný gotický příběh a v každém případě se jim to vyplatilo. Samozřejmě, že se divák akce dočká, pravda, musí si počkat až na úplný závěr, ale když vydrží tak se dočká grandiózního závěru. To všechno by ovšem nešlo a nebylo tak dobré bez skvělých hereckých výkonů, které zde předvádí především Willem Dafoe v roli upíra Schrecka. No a právě Schreck je prakticky alfou a omegou celého filmu. Dafoe ho zahrál tak výborně, že byste mu to, že je upír i věřili. Opravdová nádhera. Upír v jeho podání působí lidsky i démonicky zároveň. Divákovi je chvílemi i upíra líto. Jeden z nejlepších momentů filmu rozhodně je když u ohně rozebírá knihu Draculu, která je podle něho opravdu smutná, protože Dracula neměl žádné sloužící.

HODNOCENÍ:
Shadow of the Vampire je rozhodně nestandardní upířina, která opravdu hýří dobrými nápady. Divák jistě v dnešní době plné remaků a nekonečných sérií ocení když se mu do rukou dostane nějaký ten originální kousek a to Shadow of the Vampire rozhodně je. Jedná se o úplnou nutnost pro každého kterému něco říká slovo Nosferatu a pro fanoušky filmů kde vystupují krevní násoskové. Dafoe který tak věrohodně ztvárnil upíra by si za svůj výkon jednoznačně zasloužil Oscara. Film má vše co od něho divák může chtít- atmosféru, dobře vypadajícího upíra, dobrou hudbu, skvělé herecké výkony a jako bonus dostane šanci dozvědět se něco o natáčení filmů. No prostě nádhera. Ovšem co divák ocení nejvíce tak jsou rozhodně černobílé záběry, které rozhodně působí nejstrašidelněji a divákovi připomene děsivost prvního upířího filmu vůbec.
100% bych musel už dát jen za odvahu, že se někdo pokusil něco takového jen natočit.Film si takové hodnocení zcela zaslouží.

BRIDES OF DRACULA(1960)

Mladá učitelka Marianne je na cestě do dívčí školy někde v Transylvanii. Cestou, ale zastaví u jednoho hostince, aby se posilnila na zbytek cesty. Kočí s kočárem ji ovšem ujede, no nedivte se blíží se soumrak a jsme v Transylvanii a i když je Dracula již mrtev, z upírů mají zdejší lidé stále nahnáno. V hostinci se setkává se starou hraběnkou Meinsterovou která ji pozve k sobě na zámek a taková nabídka se samozřejmě neodmítá. V zámku Marianne zjistí, že baronka drží svého syna jako vězně na řetězu a tak mu pomůže na svobodu. To, ale neměla dělat jelikož hrabě Meinster je ve skutečnosti upír, který se své matce okamžitě pomstí a vydá se na další lov. Marianne ho jde hledat do lesů kam zmizel, ale ztratí se. Naštěstí ji objeví doktor Van Helsing a doveze ji do dívčí školy, která se krátce na to stává lovným revírem upířího barona. Naštěstí tu je Van Helsing který si ví rady. Bude ovšem tentokrát rychlejší než baron a nebo se Marianne stane další baronovou nevěstou?

Brides of Dracula natočil Terence Fisher který má za sebou ne jeden horor od společnosti Hammer např. Horror of Dracula, Mummy, Curse of the Werewolf a mnoho dalších. Většinou do svých filmů obsazoval tehdejší horrorstars Hammeru Petra Cushinga a Christophera Leeho což už samo o sobě zajišťovalo kvalitu. A ne jinak to je v tomto případě i když tu nehraje Christopher Lee, ale pouze Peter Cushing, ale to bohatě stačí.

Hlavní upír, upíří baron Meinster v podání Davida Peela se povedl, je dostatečně démonický a stylový. Jednoznačně dobrá volba a náhrada za hraběte Draculu i když jeho kvalit zajisté nedosahuje, ale i přes to více než dobrá volba.

Peter Cushing je opět výborný a opět potvrzuje, že jeho Van Helsing je jednoznačně ten nejlepší. Jeho souboje s baronem Meinsternem jsou výborné a patří k tomu nejlepšímu v této Hammerovské upířině. Konečná likvidace upířího barona je vskutku povedená, zneškodnit upíra pomocí stínu lopatek mlýna ve tvaru kříže, tak to tu ještě nebylo.

Draculovi nevěsty jsou klasickým upířím hororem od společnosti Hammer se všemi klady co k tomu patří- vynikající hudba skvěle do provádějící děj, pěkné prostředí- baronův zámek, vesnička s hostincem, lesy. Největším plusem je ovšem výborná atmosféra procházející celým filmem.

HODNOCENÍ

Brides of Dracula je klasická upířina od Hammeru což samo o sobě už zajišťuje kvalitu. Jedná se samozřejmě o nadprůměrnou upířinu z doby kdy se točit upířiny uměly bez digitálních triků a hektolitrů krve. Chuťovka pro všechny milovníky starých upířích filmů. Má to charismatického hlavního padoucha, pěknou přírodu, pořádnou atmosféru. No má to prostě vše co mít má, aby se divák bavil a divák se zaručeně bavit bude. Já se bavil náramně od začátku až do konce. 85%

NOSFERATU: EINE SYMPHONIE DES GRAUENS(1922)

Myslím si, že tento filmový klenot němé éry nemusím nikomu kdovíjak před stavovat. Jedná se o vrcholné dílo expresionismu a němého filmu vůbec protnutého symbolikou, hrůzou a děsem v takové míře, že i když je tento film starý skoro 90. let dokáže i dnes divákům dokonale nahnat husí kůži. Diváci už u něj sice neomdlívají hrůzou jak to bylo časté u jeho premiér, ale zaručeně ve vás zanechá známky nejistoty, filmové hrůzy a určitě vám naskočí husí kůže i dnes. Tento zaručený horor má na svědomí F.W. Murnau a natočil ho v roce 1922 podle literární předlohy DRACULA od Brama Stokera. Jelikož Murnau nezískal autorská práva od vdovy pana Stokera musel improvizovat a postavy přejmenovat takže tu nemáme hraběte Draculu, ale hraběte Orloga, místo Parkera tu máme Huttera, místo Miny upír zatouží po krvi Ellen a šíleného Renfilda nahradil ještě šílenější Knock. Nicméně příběh zůstal stejný, prakticky beze změn. Děj sice všichni fanoušci hororu moc dobře znají, ale pro pořádek ho tedy krátce popíšu.

Do Transylvanie přijíždí mladý právník Hutter, který tam byl vyslán majitelem realitní kanceláře, aby uzavřel obchod se záhadným hrabětem Orlogem. Obchod se týká prodeje starého schátralého domu, dalo by se říci spíše barabizny která navíc sousedí s Hutterovým domem. Hrabě Orlog je totiž upír a chystá se přesídlit do civilizovaného světa, kde by dál šířil svou morovou nákazu a obzvláště zatoužil po krvi Hutterovi snoubenky Ellen...

Jelikož se jedná o film němí tak jsou na celém filmu nejdůležitější herecké výkony na kterých film jako takový vlastně stojí. Nejdůležitější je schopnost herců zahrát své postavy, jejich charaktery děj filmu a to vše bez zvuku a jen pomocí svého hereckého umění a především mimiky, což se v tomto případě podařilo na výbornou. Podle mě byli výkony herců famózní, převážně skvělý Max Schreck a jeho děsivý hrabě Orlog . Řekněme si to na rovinu, nebýt jeho tak Nosferatu nebude ani z poloviny tak děsivý. Ostatní herci jsou také dobří, ale všichni jsou v Schrecově stínu.

Shreckeho hrabě Orlog je opravdu monstrum, které mě dokáže zaručeně vyděsit i dnes. Přitom nemusí nic dělat, stačí jen když se objeví, vždyť divákovy naskočí husí kůže jen když hraběte uvidí. Za všechno samozřejmě může jeho vzezření. Jeho podoba je vskutku démonická: plešatá hlava podobná krysí s ostrýma tesáky jako břitvy, vysoká hubená postava s dlouhými rukama zakončené neuvěřitelně dlouhými zakřivenými prsty- drápy, vyboulené oči dychtivě hledící na své oběti. No prostě nemrtvá bestie, nosferatu, upír jako z těch nejhorších nočních můr. Zcela nové, spíše staré jiné zpodobnění Draculy- žádné aristokratické chování, žádný charistmatický tvořící se hrabě který má slabost pro krásné vnadné dívky a jejich krev, prostě jen krvalečná bestie bestie, která chce jen krev a udělá pro to vše, beze všech oklik a romantických her.

Nosferatu je tak děsivý, že to snad ani víc nejde a v té době nešlo. Jelikož je celý film tak děsivý je opravdu těžké vybrat ten nejděsivější a zároveň nejlepší moment. Dalo by se říci, že nejděsivější moment je veškerá ta část filmu ve které se objevuje hrabě Orlog, vždyť i jen jeho stín dokáže pořádně vyděsit.
HODNOCENÍ: Nosferatu je zaručeně jeden z nejlepších hororů všech dob, ne příběhem, ne triky, ale svou filmovou hrůzou, děsivostí, ale především kvůli nejděsivějšímu ztvárnění upíra vůbec, díky monstróznímu Maxi Schreckovi, který se svým ztvárněním upíra zapsal do historie filmového hororu. Jedná se vlastně o průkopníka a praotce všech upířích filmů, který udává jasně pravidla žánru.

Film je naprosto úchvatná podívaná pro každého správného hororového fanouška, ne ovšem pro ty pro které je nejdůležitější hodně hnusné digitální krve, či hnusné digitální triky. Tohle je prostě kus filmové historie, začátek hororu, legenda mezi legendami. Krása pohledět.

Divák může ve filmu vidět i obraz tehdejší společnosti, dnešní společnosti- jedinci vysávající společnost a je jedno zda jde o nad přirozeného hraběte nebo o hamižného Knocka. To bychom už, ale šli moc hluboko, nás ovšem zajímá především ta hororová stránka filmu a ne ta sociální. Kdybych měl Nosferatu ohodnotit několika slovy tak musím napsat: excelentní, dokonalý horor, který divákovy spolehlivě nažene husí kůži i bez hektolitrů krve a triků. Jednoznačně povinnost. Každý hororový fanda by měl mít tento film zlatě zarámován na zdi nad postelí.

MÉ HODNOCENÍ: 100%

Pro čtenáře mého blogu tu mám menší překvapení a to plnou verzi Nosferatu, ale bohužel bez titulků. Takže kdo má chuť tak se může seznámit s praotcem všech upířích filmů. Doufám, že se budete bavit.

http://www.youtube.com/watch?v=rcyzubFvBsA

UPÍŘÍ HORROR DŘÍVE A DNES

Tento horrorový žánr, jak je určitě všem jasné se nezabývá ničím jiným než notoriky kteří dávají přednost pryštící krvi z otevřené tepny před alkoholem. Každý jistě už nějakou tu upířinu viděl, buďto lepší nebo horší, ale určitě viděl. Ale jak to vlastně všechno začalo?

Všechno to vlastně začalo u F.W.Murnaua a jeho prvního děsivého zfilmování románu Brama Stokera Draculy v roce 1922. Název filmu byl Nosferatu, Eine Symphonie des Grauens ( Nosferatu, symfonie hrůzy) a hlavní roli démonicky vyhlížejícího upířího hraběte si zahrál Max Schreck. Tento snímek si svůj název jistě zasloužil, když už ne kvůli ničemu jinému, tak kvůli zjevu hraběte Orloka rozhodně. Jehož dlouhé pazoury, holá ošklivá lebka a jeho tmavá silueta vynořující se z mlhy dokáže vyděsit i v dnešní době.
Tento děsivý horor z černobílé němé éry se dočkal i remaku v roce 1979 v režii Wernera Herzoga pod názvem
Nosferatu- Phantom der Nacht. V hlavní roli Orloka si zahrál Klaus Kinski a musím podotknout, že to vůbec nedopadlo špatně.
Inspirován tímto snímkem vznikl v roce 2000 téměř geniální film Ve stínu upíra. Film spekulující o tom, že hraběte Orloka hrál skutečný upír. Rozhodně film byl velkým překvapením.




















Po obrovském úspěchu Nosferatu, Eine Simphonie des Grauens, bylo samozřejmě otázkou času kdy vznikne nějaký podobný film. Museli jsme si ovšem počkat až do roku 1931 kdy se tohoto úkolu ujmulo studio Universal. V roce 1931 v ateliérech tohoto studia vznikla nesmrtelná verze Draculy s démonicky vypadajícím Belou Lugosim v roli upířího knížete Draculy. Na svědomí tento skvost světové kinografie měl Tod Browning. Ve stejném roce vznikla i Španělská verze, ale ta se nemohla té Browningově rovnat. Především proto, že ji chyběl v roli Draculy neskutečně uhrančivý Bela Lugosi. Po Draculově úspěchu samozřejmě netrvalo dlouho a vznikla v rámci Universalu jeho pokračování. Nejdříve to byla v roce 1936 Draculas Daughter ( Draculova dcera), následována v roce 1943 Son of Dracula ( Draculovým synem) a završením byl House of Dracula (Draculovým domem) v roce 1945. Fanoušky jistě potěší, že již před časem vyšla u nás za pěknou cenu kolekce od Universalu kde všechny tyto filmy najde.

Další studio které se upsalo horroru, ale především Draculovi a upířímu žánru bylo britské studio Hammer. V roce 1958 vznikl výtečný Horror of Dracula jeden z vrcholů produkce této společnosti. Draculu si zahrál Christopher Lee a Van Helsinga si zahrál Peter Cushing, což je vůbec ten nejlepší představitel Van Helsinga vůbec. Christopher Lee po té na nás vycenil své špičáky ještě několikrát a to v těchto filmech:

• Dracula: Prince of Darknes (1966)
• Dracula Has Risen from the Grave (1968)
• Taste the Blood of Dracula (1969)Scars of Dracula (1970)
• Count Dracula (1970)
• Dracula A.D. 1972 (1972)
• The Satanic Rites of Dracula (1974)
  
  

Studio Hammer ovšem netočilo jen upíří filmy s Draculou a Christhoferem Leem. Natočili mnoho jiných upířích filmů bez Christophera Leeho jenž se stal nejobsazovanějším hercem do role Draculy.
Natočili třeba výtečné Vampire Lovers (1970), které je skvělou atmosférickou podívanou přesně v Hammerovským duchu (plíživá všudepřítomná mlha a k tomu skvělá atmosferická hudba), a nebo Vampire Circus (1972) od Roberta Younga či The Brides of Dracula(1960).

Samozřejmě, že upíří horrory netočilo jen studio Hammer, ale i mnoho dalších. Díky tomu vzniklo mnoho výborných snímků. Jako příklad uvedu třeba Dracula (1979) a nebo Lemora: A Childs Tale of the Supernatural- velice zvláštně pojatá upířina, ovšem dobře natočená.
V roce 1985 vznikl komediálně pojatý Fright Night ve kterém zjistíme, že šmírovat sousedy se opravdu nevyplácí. Zvláště když naším sousedem je upír.
Neark Dark z roku 1987 patří rozhodně k tomu nejlepšímu co ke konci 80. let vzniklo.


Nesmíme ovšem zapomenout ani na náš příspěvek do tohoto žánru a to na film Upír z Feratu (1981) od Juraje Herze o autu které jezdí na krev. Ve filmu si zahráli třeba Jiří Menzl a nebo ještě mladá Dagmar Havlová.
Nyní už ovšem nechme minulost minulostí a přenesme se do doby nám mnohem blizší.

UPÍŘÍ FILM V DNEŠNÍ DOBĚ

Jak je na tom vlastně upíři film v dnešní době? Točí se ještě nyní upíří filmy a nebo už jim odzvonilo. Naštěstí se upíří filmy pořád točí a není to vůbec špatné, zvláště v poslední době,ale vezměme to pěkně popořádku.


Začneme jak jinak než u znovu oživení legendy Draculy. Znovuzrození Draculy měl na svědomí F.F.Coppola. A jak Draculův návrat dopadl? Já vlastně ani nevím. Coppolův Dracula publikum rozdělil na dva tábory. Jedna část publika Coppolovi nemůže přijít na jméno co provedl s Draculovým charakterem, že z něj udělal v sebelítosti se utápějící trosku bez jakéhokoliv charisma. Druhá část by ho naopak nejraději vynesla za vizuální podobu a herecké obsazení rovnou do nebe, kdyby to šlo. Já abych řekl pravdu tak se cítím být někde mezi nimi. Není to nejhorší, ale mohlo to být daleko lepší. Coppolův Dracula zůstal vlastně na půl cesty, průměrné zpracování legendy ovšem ze skvělou vizuální podobou. Takový Dracula z roku 1979 se mi rozhodně líbil o mnoho víc.

Když už jsme u toho Draculy tak to vezmu všechno při jednom. Co se týče jeho tak byla dokonce natočena trilogie jejíž první díl se stylově jmenoval Dracula 2000. Poté následoval Dracula 2: vzkříšení a trilogii uzavíral Dracula 3: odkaz. K mému velkému překvapení to zas nedopadlo tak špatně jak se čekalo spíše naopak. Jednoznačně nejlepší díl je úvodní, Dracula 2000. Je tu zavedena nová teorie kdo to vlastně Dracula je, zajimavý pohled na jeho osobu. No prostě to nebylo vůbec špatné. Pokračování už bylo horší jelikož prakticky celou dobu filmu byl Dracula neschopen nějaké akce, ale ke konci filmu si to u mě napravil koncem a vykousnutím jednoho obličeje a třetí díl už je jak to bývá jen nastavovanou kaší. Sice nastavovanou kaší, ale celkem přijemnou kaší na kterou se dá dobře dívat a samozřejmě s klasickým šťastným koncem. Jak já ty šťastný konce miluju.

Světlo světa spatřil i Dracula 3000, ale to už opravdu bylo něco uplně jinýho a úplně jinde. To byl opravdu pořádnej mazec. Ten kdo tohle natočil tak musel bejt opravdu hodně sjetej, protože něco takovího se jen tak nevidí. Ten kdo ho jednou uvidí tak už na něj rozhodně nikdy nezapomene. Zvláště když divák zjistí, že se děj celého filmu odehrává ve vesmíru na kosmický lodi. To je opravdu jízda.

Nyní už, ale z úplně jinýho soudečku. Van Helsing z roku 2004 od Sommersona je opravdu našlapaný film, kde si to mezi s sebou rozdají upíři v čele s Draculou, Frankensteinovo monstrum,vlkodlaci a Van Helsing. I přesto, že film je přecpaný horrorovými postavami o horror se v žádném případě nejedná. Film to je naprosto úžasný u kterého se všichni budou stoprocentně bavit, což je jeho jasným cílem. Kdo chce vidět nejznámější horrorová nonstra po hromadě rak si rozhodně příjde na své.

V roce 1997 vznikl seriál s výstižným jménem Buffy, přemožitelka upírů, kde se to upíry jen hemžilo. Jelikož byl velmi úspěšný tak se na konec dočkal sedmi řad.

Do historie upířího filmu se zapsal i nekorunovaný král horroru John Carpenter se svými Vampires (1998). Tento Carpenteruv film byl ovšem přijat publikem celkem chladně i přes své jisté kvality. Mě si tento film ovšem zýskal především díky skvělému hlavnímu záporákovi Valekovi, který je naprosto dokonalí. Na konec vznikla ještě dvě pokračování, která ovšem původnímu filmu nesahají ani po kotníky.

Byla natočena ne zrovna povedená série Underworld ve které si to mezi sebou rozdávají upíři a vlkodlaci. Prozatím se dočkala tří dílů a to: Underworld
Underworld: Evolution
Underworld: Rise of the Lycans

K tomu lepšímu co bylo ovšem natočeno bezpochyby patří From Dusk, Till Dawn(1996). Na konec se z toho vyklubala trilogie. Ovšem nutno podotknout, že výtečná upíří trilogie, jelikož si zbývající dva díly udrželi téměř stejnou kvalitu jako jejich předchůdce.

Ačňárnu Bladeho jistě nemusím nikomu představovat. Kdo by také neznal černého upírobijce Bladeho, kterého si zahrál Wesley Snipes, a že mu šla práce pěkně od ruky. Blade měl takový úspěch, že vznikla ještě dvě pokračování. Přičemž v trojce si to Blade rozdal se samotným Draculou, nedopadlo to ovšem kdoví jak slavně.

V roce 2008 byl natočen upíří slaďák podle knižní předlohy Twilight (Stmívání). Takže romanticky ladění divák bude jistě spokojen, ale pro fanouška horroru nic moc.

A nyní konečně k tomu nejlepšímu co bylo v poslední době natočeno.

Jedna z nejlepších upířín posledních let je rozhodně 30. Days of Night (30. dní dlouhá noc). Naprosto dokonalá záležitost. Atmosféra je v tomto díle naprosto úžasná. Je tak hustá, že by se dala krájet. A upíři jsou naprosto perfektní. Brutální, nemilosrdní, přesně tak jak je máme rádi.

A na konec jednu lahůdku a to švédský horror Let the Right One In. Určitě jste si toho všimli, že se nám v poslední době severské země pěkně rozjeli a chrlí jednu pecku za druhou. A právě Let the Right One In je jednou z nich. Co se týče filmu tak je přímo famozní. V každém případě nejlepší upířina poslední doby. Naprosto dokonalá je hlavní dvojice hrdinů a to dvanáctiletého chlapce Oskara a přibližně stejně staré dívky Eli, která je ve skutečnosti upír. A právě tato malá upírka je přímo k nakousnutí. Ta mě opravdu naprosto odrovnala a vás jistě odrovná taky.

DRACULA 1979

Jsem velký milovník filmů kde hlavní roli hrají krevní notorici a tak sjíždím všechny možný filmy kde hrají hlavní roli. A proto není divu, že jsem se před několika dny dostal i k verzi Drákuly z roku 1979 natočenou Johnem Badhanem. A jak tato předělávka legendárního Drakuli z roku 1931 dopadla? Přiznám se vám, že mě to nadchlo, naprostá spokojenost. Co víc, předčilo to mé očekávání. Čekal jsem hodně, ale tohle vážně ne. Kde se na toto zpracování o nejvyšším šéfovi upíru hrabe tolik opěvovaná a milovaná Coppolova verze.

John Badhan měl při obsazování hlavních rolí opravdu šťastnou ruku. Draculu si zahrál Frank Langella a nutno říci, že mu ta role opravdu sedla. Jistě, není to démonický Bela Lugosi ani Christopher Lee, ale řekněme si to na rovinu, žádný herec už nikdy Drákulu nezahraje tak jako tyto dvě horrorové ikony a už vůbec ne Oldmen z Coppolova Draculy. Frank Sangella se jim, ale přiblížil nejblíže. Jím zahraný Drákula měl opravdu charisma.

Van Helsinga si zahrál Laurence Olivier, kterému tato role snad byla předurčena nějakou vyšší silou. Musím říci, že jeho ztvárnění Van Helsinga se mi neskutečným způsobem líbilo, ale i přesto je až druhý v pořadí. Peter Cushing, je stále nejlepší představitel Van Helsinga a tak to i nejspíš zůstane. Takže to bychom měli něco k obsazení dvou hlavních rolí a nyní něco málo k samotnému filmu.


Jelikož jsem nečetl knižní předlohu ( musím to co nejdříve napravit) tak nemohu posoudit jak se toto zpracování přesně drží předlohy. Já si ovšem myslím, že na tom zas tolik nezáleží, že je důležitější než věrnost ke knižní předloze, aby se divák u daného filmu skvěle bavil, což je v tomto případě splněno na 150%. Oproti jinejm verzím je tu jedna zásadní změna a to prohození role Lucy a Míny, což mi ani v nejmenším nevadilo, ale někomu by se to nemuselo líbit. Co ovšem od tohoto filmu rozhodně nečekejte tak jsou krvavé orgie a děj utopený v gejzírech krve. Krve tu je poskrovnu, ale objeví se vždy v ten správný okamžik. Film je především stavěn na skvělé atmosféře, kterou má opravdu skvěle vybudovanou. Velkou zásluhu na tom má dokonalá hudba Johna Willianse.

Už začátek filmu je téměř dokonalý a každému musí být jasné, že toto zpracování Drakuli bude stát za to. Náš příběh začíná tak, že za bouřivé noci připlouvá loď Demeter s Drakulou na palubě který následně bravůrně pozabíjí posádku lodi. Nejdříve menší poškrábání drápy po krčku a následné roztrhání vlkem. Nádherně atmosferické. Co chtít víc. Lépe to snad ani natočit nešlo.
Co se týče Drákulových návštěv nejdříve Míny a později Lucy, tak jsou dokonalé. Drákula lezoucí po stěně domu a obklopený mlhou se dobývající do pokoje je neskutečný.
Nejhororovější okamžik filmu je, ale ovšem jak Van Helsing po otevření prázdného Mínině hrobu v podzemí hřbitova narazí na přeměněnou Minu. To se nedá popsat. To se prostě musí vidět. To je dokonalost sama. Mína jako upírka s tím svým mrtvolným make-upem je božská. Už jenom kvůli této jediné scéně stojí za to se na tuto verzi podívat.
Ve většině filmů Drákulovi přeměny v netopíra či ve vlka jsou takové divné, často až legrační, ale v tomto případě je radost pohledět. Zvláště téměř na konci filmu ve sklepení Drakulova sídla kam se ho vydali Van Helsing se snoubencem Lucy, aby ho zničili.

Van Helsing je nad zavřenou bednou ve které má spát Drakula, ale když ji otevře tak je prázdná a znenadání se Drakula zhmotní kus od nich. Následný souboj patří k tomu nejlepšímu co jsem kdy v podobných filmech viděl, zvláště když se Drakula promění v netopíra a tak málem milého Johnatana zabije. Opravdu skvěle provedeno.
Co mě ovšem poslalo do kolen tak byl konečný souboj na lodi mířící pryč z Anglie. Něco takovýho jsem ještě opravdu neviděl. Van Helsing se chystá Drakulu propíchnout kůlem, ale dopadne to přesně na opak. Drakula prošpekuje Van Helsinga jeho vlastním kůlem. Nemožné, šílené, ale je to tak. Naprosto neuvěřitelný konec, zvlště když zdánlivě usmažený Drakula odlétá pryč viděn je Lucy.