středa 18. února 2009
FRIDAY 13.TH
Začíná to klasicky, parta lidí stanuje u křišťálového jezera. Člověk si říká, že se to určitě rozjede a taky že ano, ale úplně jiným směrem než by fanoušek série čekal a chtěl. Ona parta, je Jasonem po necelé půlhodině filmu vyvražděna a to ne zrovna moc nápaditě, aby uvolnila místo jiné partě, kterou samozřejmě čeká stejný osud. Navíc se do toho připlete týpek hledající svou zmizelou sestru, kterého si zahrál Jared Padalecki, kterého známe ze skvělého seriálu Supernatural, kde ztvárnil Sama.
Ano čtete správně úvod tohoto pátku je neuvěřitelně dlouhý a k tomu neuvěřitelně ukecaný. Vážně jsem se u něho dost nudil a to se mi ještě u žádného jiného pátku nestalo. To už samo o sobě o kvalitě leccos napovídá. Bohužel ukecaný je film jako takový celý.
Podle krátkého shrnutí děje by se dalo soudit, že to je průměrný slasher, ale to by se nesměl jmenovat tak jak se jmenuje. Se sérií má asi tolik společného jako krev a voda. Je to naprosté zneuctění jedné z nejlepších horrorové série vůbec. Režisér naprosto ignoroval vše co dělalo Pátek 13. pátkem 13. Jediné co mají společné tak je místo kde se děj odehrává a postavu Jasona.
A právě Jason tomu všemu nasadil korunu největší. To leckterý fanoušek jen tak nerozdejchá a o mnohé se bude pokoušet infarkt. Mě málem odnesli, když jsem viděl co tam Jason předváděl. Jason v tomhle filmu prostě není Jason kterého známe. V tomto filmu je rychlí jak blesk, navíc klade pasti a narafičuje všelijaká poplašná zařizení, jako by to snad někdy potřeboval. Navíc drží živé oběti ve svým podzemním brlochu, no prostě hrůza.
Tento pátek je navíc vykrádačka několika horrorových filmů najednou. Jasně mě napadá třeba takový Pach krve a Neviditelné zlo. Atmosféra původních dílu je ta tam a o ději se nemá cenu vůbec zmiňovat. Jako samostatný film by to byl podprůměrný slasher, ale jako Pátek 13. to je naprostá katastrofa a veliké zklamání. Fuj, fuj!
sobota 14. února 2009
PRINCE OF DARKNESS (1987)
Z tohoto hororu se stal zcela zaslouženě kult a to zcela oprávněně. Taková děsivá atmosféra se jen tak nevidí, navíc podtrhnutá geniální, temnou, depresivní hudbou.
Celým filmem prostupuje děsivá atmosféra a divák neví co má od dalších vteřin očekávat.
Film může nabídnout opravdu plno děsivých scén na které divák jen tak nezapomene a které způsobí opravdové mrazení v zádech. Od prvního ovládnutí studenta zlem, přes zombie snažící se dostat do skříně, kde se ukrývá jejich potencionální oběť, až po deprimující a temné vyvrcholení, kdy se chystá příchod vůbec toho největšího zla (mimochodem skvěle ztvárněného) na Zemi.
Úplný závěr je potom naprosto odzbrojující a depresivní. V každém zanechá nepříjemně mrazivý pocit naprosté úzkosti.
FREDDYHO NOČNÍ MŮRY 1. ČÁST
Nakonec jsem se rozhodl, že napíšu tento článek o životní dráze našeho milého Freddyho skrz celou sérii. Všichni zapálení horroroví fanoušci už Freddyho jistě znají, ale pro případ, že by tu snad byl někdo kdo by ho neznal tak začneme pěkně od začátku.
Nightmare on Elm Street
Nightmare on Elm Street: Freddys Revenge
Kdo chtěl vždy vědět proč Freddy vypadá tak jak vypadá a proč nosí na ruce rukavici s břitvami tak ten se to vše dozví, právě v tomto úvodním díle.
Poprvé se nám tu objevují děti recitující říkanku o Freddym:
NIGHTNARE ON ELM STREET: FREDDYS REVENGE (1985)
Abych pravdu řekl, tak druhý díl začíná opravdu skvěle. Freddy jako řidič školního autobusu. Mazec, skvělý, Paráda!! To zas bude maso řikáte si. Freddy to zas rozjede ve velkým stylu, jako v předchozím díle. Ale ono ejhle. Čím víc času ubíhá od úvodní scény, tím je každému jasnější, že tentokrát to nebude to pravé ořechové, že něco je špatně, a že se to se svím předchůdcem nemůže vůbec rovnat. Toto pokračování geniální jedničky je prostě úplně, ale opravdu úplně jinde a úplně o něčem jiném, než jsme čekali. Jediné co mají oba filmy společného tak je postava Freddyho a tím to prakticky hasne. Jediné co v tomto pokračování za něco stojí tak je jak jinak než Freddy a i ten občas působí přinejmenším tak trochu divně. Tento Freddy prostě není Freddy kterého známe z minulého dílu a kterého máme tolik rádi.
Film se prakticky točí kolem toho, že se Freddy chce skrz kluka Jessieho, který se právě nastěhoval do domu, kde dříve bydlela Nancy vrátit zpět. Zkráceně řečeno se chce prostě do něho vtělit a skrz něj pokračovat v zabíjení. To se Jessiemu samozřejmě nemůže líbit a tak prakticky celý film jde o to kdo z nich vyhraje boj o tělo.
Co se týče napětí tak to si bohužel moc neužijem. Atmosféra jedničky ta je tatam z čehož jasně vyplívá, že se u tohoto filmu nebudem kdovíjak bavit a nezachrání to ani Freddy, který má sem tam dobrou scénku. Prakticky z geniální jedničky nezůstalo víc než název.
NIGHTMARE ON ELM STREET III: DREAM WARRIORS
Freddy je zpět!! A je to návrat jak se sluší a patří. O proti slabšímu minulému dílu, který se opravdu moc nepovedl stoprocentní zlepšení. Uvidíme opět mrtvé děti skákající přes švihadlo a odřikavájící známou říkanku o našem milém strýčkovi Freddym. Freddy to rozjede ve velkém stylu, přesně jak to máme rádi. Navíc Freddy vytasí svou největší a zároveň nejničivější zbraň a to svůj černej humor. Tento díl je navíc obohacen o fantasy prvky, což z něj dělá něco naprosto úžasného a Freddymu tak poskytuje mnohem větší možnosti, stejně jako jeho potencionálním obětem. Je to prostě prvotřídní jízda. Freddy navíc aby nás pobavil se může přetrhnout a předvádí nám naprosto neuvěřitelné kousky, jako například přeměna na obřího Freddy-hada, zahraje si na loutkáře atd. Ovšem kdo by byl Freddy bez svých skvělých hlášek a v tomto díle skutečně perlí jednu za druhou. Nejlepší hláška je rozhodně po souboji s klukem který ho chtěl porazit kouzlem, jelikož ve snu byl velkým kouzelníkem.
Promiň chlapče, ale já nevěřim na pohádky Tentokrát se Freddy opravdu překonal.Celý děj se prakticky odehrává v psychiatrické léčebně kde se sejdou oběti Freddyho nočních můr. Tentokrát se budete o každou Freddyho potencionýální oběť skutečně bát, jelikož všichni jsou takový simpatičtí, což většinou u podobných filmů nebývý zvykem. Takže tu máme v uzavřeném prostoru Freddyho a několik děcek a jak jinak to může dopadnout než pořádným masakrem. Freddy když se do něčeho pustí tak to udělá pořádně. Chlapečci a holčičky mají tedy velký problém a to právě Freddyho. Naštěstí pro ně jim na pomoc přichází Nancy, jediná přeživší z prvního dílu a tak zápas na život a na smrt může začít. Každýmu je naprosto jasné, že ve většině případů zvítězí Freddy, ale tak to už bývá.
Posuďte sami jak to Freddymu šlo: http://www.youtube.com/watch?v=_-Ki2Irt94A
Co se týče atmosféry tak ta je opět prvotřídní, téměř srovnatelná s atmosférou z prvního dílu. Neuškodila tomu ani lehce komediální vložka, právě naopak. Freddy vyděsí, pobaví a odejde, aby se opět mohl vrátit a znovu se rozjet jak mašina. A o to přesně jde, takže divák musí být naprosto spokojený a těšit se na další Freddyho dobrodružství.
NIGHTMARE ON ELM STREET IV. DREAM MASTER
Tento díl už ovšem nemá tak děsivou atmosféru jako minulé díly, ale to vůbec nevadí, jelikož hlavní pozornost je kladena na Freddyho a o toho hlavně jde. Jeho vtipky jsou naprosto dokonalé, dostává opravdu hodně prostoru a to je jedině dobře. Freddy má opět několik výborných scén, jako třeba učitel ve škole, návštěvník picérie pojídající picu s lidskýma dušemi či neviditelný Freddy. Je to prostě borec a opět střílí jednu hlášku za druhou, přesně tak jak to od něho čekáme. Divák z tohoto dílu nebude rozhodně zklamanej. Já byl spokojenej téměř na 100 procent, jen škoda, že to už nemá tu atmošku prvního a třetího dílu, ale i přesto skvělé.
neděle 8. února 2009
UPÍŘÍ HORROR DŘÍVE A DNES
Tento horrorový žánr, jak je určitě všem jasné se nezabývá ničím jiným než notoriky kteří dávají přednost pryštící krvi z otevřené tepny před alkoholem. Každý jistě už nějakou tu upířinu viděl, buďto lepší nebo horší, ale určitě viděl. Ale jak to vlastně všechno začalo?
Všechno to vlastně začalo u F.W.Murnaua a jeho prvního děsivého zfilmování románu Brama Stokera Draculy v roce 1922. Název filmu byl Nosferatu, Eine Symphonie des Grauens ( Nosferatu, symfonie hrůzy) a hlavní roli démonicky vyhlížejícího upířího hraběte si zahrál Max Schreck. Tento snímek si svůj název jistě zasloužil, když už ne kvůli ničemu jinému, tak kvůli zjevu hraběte Orloka rozhodně. Jehož dlouhé pazoury, holá ošklivá lebka a jeho tmavá silueta vynořující se z mlhy dokáže vyděsit i v dnešní době.Tento děsivý horor z černobílé němé éry se dočkal i remaku v roce 1979 v režii Wernera Herzoga pod názvem
Nosferatu- Phantom der Nacht. V hlavní roli Orloka si zahrál Klaus Kinski a musím podotknout, že to vůbec nedopadlo špatně.
Inspirován tímto snímkem vznikl v roce 2000 téměř geniální film Ve stínu upíra. Film spekulující o tom, že hraběte Orloka hrál skutečný upír. Rozhodně film byl velkým překvapením.
Po obrovském úspěchu Nosferatu, Eine Simphonie des Grauens, bylo samozřejmě otázkou času kdy vznikne nějaký podobný film. Museli jsme si ovšem počkat až do roku 1931 kdy se tohoto úkolu ujmulo studio Universal. V roce 1931 v ateliérech tohoto studia vznikla nesmrtelná verze Draculy s démonicky vypadajícím Belou Lugosim v roli upířího knížete Draculy. Na svědomí tento skvost světové kinografie měl Tod Browning. Ve stejném roce vznikla i Španělská verze, ale ta se nemohla té Browningově rovnat. Především proto, že ji chyběl v roli Draculy neskutečně uhrančivý Bela Lugosi. Po Draculově úspěchu samozřejmě netrvalo dlouho a vznikla v rámci Universalu jeho pokračování. Nejdříve to byla v roce 1936 Draculas Daughter ( Draculova dcera), následována v roce 1943 Son of Dracula ( Draculovým synem) a završením byl House of Dracula (Draculovým domem) v roce 1945. Fanoušky jistě potěší, že již před časem vyšla u nás za pěknou cenu kolekce od Universalu kde všechny tyto filmy najde.
Další studio které se upsalo horroru, ale především Draculovi a upířímu žánru bylo britské studio Hammer. V roce 1958 vznikl výtečný Horror of Dracula jeden z vrcholů produkce této společnosti. Draculu si zahrál Christopher Lee a Van Helsinga si zahrál Peter Cushing, což je vůbec ten nejlepší představitel Van Helsinga vůbec. Christopher Lee po té na nás vycenil své špičáky ještě několikrát a to v těchto filmech:
- Dracula: Prince of Darknes (1966)
- Dracula Has Risen from the Grave (1968)
- Taste the Blood of Dracula (1969)Scars of Dracula (1970)
- Count Dracula (1970)
- Dracula A.D. 1972 (1972)
- The Satanic Rites of Dracula (1974)
Natočili třeba výtečné Vampire Lovers (1970), které je skvělou atmosférickou podívanou přesně v Hammerovským duchu (plíživá všudepřítomná mlha a k tomu skvělá atmosferická hudba), a nebo Vampire Circus (1972) od Roberta Younga či The Brides of Dracula(1960).
Samozřejmě, že upíří horrory netočilo jen studio Hammer, ale i mnoho dalších. Díky tomu vzniklo mnoho výborných snímků. Jako příklad uvedu třeba Dracula (1979) a nebo Lemora: A Childs Tale of the Supernatural- velice zvláštně pojatá upířina, ovšem dobře natočená.
V roce 1985 vznikl komediálně pojatý Fright Night ve kterém zjistíme, že šmírovat sousedy se opravdu nevyplácí. Zvláště když naším sousedem je upír.
Neark Dark z roku 1987 patří rozhodně k tomu nejlepšímu co ke konci 80. let vzniklo.
Nesmíme ovšem zapomenout ani na náš příspěvek do tohoto žánru a to na film Upír z Feratu (1981) od Juraje Herze o autu které jezdí na krev. Ve filmu si zahráli třeba Jiří Menzl a nebo ještě mladá Dagmar Havlová.
Nyní už ovšem nechme minulost minulostí a přenesme se do doby nám mnohem blizší.
Začneme jak jinak než u znovu oživení legendy Draculy. Znovuzrození Draculy měl na svědomí F.F.Coppola. A jak Draculův návrat dopadl? Já vlastně ani nevím. Coppolův Dracula publikum rozdělil na dva tábory. Jedna část publika Coppolovi nemůže přijít na jméno co provedl s Draculovým charakterem, že z něj udělal v sebelítosti se utápějící trosku bez jakéhokoliv charisma. Druhá část by ho naopak nejraději vynesla za vizuální podobu a herecké obsazení rovnou do nebe, kdyby to šlo. Já abych řekl pravdu tak se cítím být někde mezi nimi. Není to nejhorší, ale mohlo to být daleko lepší. Coppolův Dracula zůstal vlastně na půl cesty, průměrné zpracování legendy ovšem ze skvělou vizuální podobou. Takový Dracula z roku 1979 se mi rozhodně líbil o mnoho víc.
Když už jsme u toho Draculy tak to vezmu všechno při jednom. Co se týče jeho tak byla dokonce natočena trilogie jejíž první díl se stylově jmenoval Dracula 2000. Poté následoval Dracula 2: vzkříšení a trilogii uzavíral Dracula 3: odkaz. K mému velkému překvapení to zas nedopadlo tak špatně jak se čekalo spíše naopak. Jednoznačně nejlepší díl je úvodní, Dracula 2000. Je tu zavedena nová teorie kdo to vlastně Dracula je, zajimavý pohled na jeho osobu. No prostě to nebylo vůbec špatné. Pokračování už bylo horší jelikož prakticky celou dobu filmu byl Dracula neschopen nějaké akce, ale ke konci filmu si to u mě napravil koncem a vykousnutím jednoho obličeje a třetí díl už je jak to bývá jen nastavovanou kaší. Sice nastavovanou kaší, ale celkem přijemnou kaší na kterou se dá dobře dívat a samozřejmě s klasickým šťastným koncem. Jak já ty šťastný konce miluju.
Světlo světa spatřil i Dracula 3000, ale to už opravdu bylo něco uplně jinýho a úplně jinde. To byl opravdu pořádnej mazec. Ten kdo tohle natočil tak musel bejt opravdu hodně sjetej, protože něco takovího se jen tak nevidí. Ten kdo ho jednou uvidí tak už na něj rozhodně nikdy nezapomene. Zvláště když divák zjistí, že se děj celého filmu odehrává ve vesmíru na kosmický lodi. To je opravdu jízda.
Nyní už, ale z úplně jinýho soudečku. Van Helsing z roku 2004 od Sommersona je opravdu našlapaný film, kde si to mezi s sebou rozdají upíři v čele s Draculou, Frankensteinovo monstrum,vlkodlaci a Van Helsing. I přesto, že film je přecpaný horrorovými postavami o horror se v žádném případě nejedná. Film to je naprosto úžasný u kterého se všichni budou stoprocentně bavit, což je jeho jasným cílem. Kdo chce vidět nejznámější horrorová nonstra po hromadě rak si rozhodně příjde na své.
Do historie upířího filmu se zapsal i nekorunovaný král horroru John Carpenter se svými Vampires (1998). Tento Carpenteruv film byl ovšem přijat publikem celkem chladně i přes své jisté kvality. Mě si tento film ovšem zýskal především díky skvělému hlavnímu záporákovi Valekovi, který je naprosto dokonalí. Na konec vznikla ještě dvě pokračování, která ovšem původnímu filmu nesahají ani po kotníky.
Byla natočena ne zrovna povedená série Underworld ve které si to mezi sebou rozdávají upíři a vlkodlaci. Prozatím se dočkala tří dílů a to: Underworld
Underworld: Evolution
Underworld: Rise of the Lycans
K tomu lepšímu co bylo ovšem natočeno bezpochyby patří From Dusk, Till Dawn(1996). Na konec se z toho vyklubala trilogie. Ovšem nutno podotknout, že výtečná upíří trilogie, jelikož si zbývající dva díly udrželi téměř stejnou kvalitu jako jejich předchůdce.
Ačňárnu Bladeho jistě nemusím nikomu představovat. Kdo by také neznal černého upírobijce Bladeho, kterého si zahrál Wesley Snipes, a že mu šla práce pěkně od ruky. Blade měl takový úspěch, že vznikla ještě dvě pokračování. Přičemž v trojce si to Blade rozdal se samotným Draculou, nedopadlo to ovšem kdoví jak slavně.
V roce 2008 byl natočen upíří slaďák podle knižní předlohy Twilight (Stmívání). Takže romanticky ladění divák bude jistě spokojen, ale pro fanouška horroru nic moc.
A nyní konečně k tomu nejlepšímu co bylo v poslední době natočeno.
Jedna z nejlepších upířín posledních let je rozhodně 30. Days of Night (30. dní dlouhá noc). Naprosto dokonalá záležitost. Atmosféra je v tomto díle naprosto úžasná. Je tak hustá, že by se dala krájet. A upíři jsou naprosto perfektní. Brutální, nemilosrdní, přesně tak jak je máme rádi.
A na konec jednu lahůdku a to švédský horror Let the Right One In. Určitě jste si toho všimli, že se nám v poslední době severské země pěkně rozjeli a chrlí jednu pecku za druhou. A právě Let the Right One In je jednou z nich. Co se týče filmu tak je přímo famozní. V každém případě nejlepší upířina poslední doby. Naprosto dokonalá je hlavní dvojice hrdinů a to dvanáctiletého chlapce Oskara a přibližně stejně staré dívky Eli, která je ve skutečnosti upír. A právě tato malá upírka je přímo k nakousnutí. Ta mě opravdu naprosto odrovnala a vás jistě odrovná taky.
NOVÝ FRIDAY THE 13. TH
A na konec několik obrázků kde to Jasonovi sluší jak za starejch časů
sobota 7. února 2009
DRACULA 1979
Van Helsinga si zahrál Laurence Olivier, kterému tato role snad byla předurčena nějakou vyšší silou. Musím říci, že jeho ztvárnění Van Helsinga se mi neskutečným způsobem líbilo, ale i přesto je až druhý v pořadí. Peter Cushing, je stále nejlepší představitel Van Helsinga a tak to i nejspíš zůstane. Takže to bychom měli něco k obsazení dvou hlavních rolí a nyní něco málo k samotnému filmu.
Jelikož jsem nečetl knižní předlohu ( musím to co nejdříve napravit) tak nemohu posoudit jak se toto zpracování přesně drží předlohy. Já si ovšem myslím, že na tom zas tolik nezáleží, že je důležitější než věrnost ke knižní předloze, aby se divák u daného filmu skvěle bavil, což je v tomto případě splněno na 150%. Oproti jinejm verzím je tu jedna zásadní změna a to prohození role Lucy a Míny, což mi ani v nejmenším nevadilo, ale někomu by se to nemuselo líbit. Co ovšem od tohoto filmu rozhodně nečekejte tak jsou krvavé orgie a děj utopený v gejzírech krve. Krve tu je poskrovnu, ale objeví se vždy v ten správný okamžik. Film je především stavěn na skvělé atmosféře, kterou má opravdu skvěle vybudovanou. Velkou zásluhu na tom má dokonalá hudba Johna Willianse.
Už začátek filmu je téměř dokonalý a každému musí být jasné, že toto zpracování Drakuli bude stát za to. Náš příběh začíná tak, že za bouřivé noci připlouvá loď Demeter s Drakulou na palubě který následně bravůrně pozabíjí posádku lodi. Nejdříve menší poškrábání drápy po krčku a následné roztrhání vlkem. Nádherně atmosferické. Co chtít víc. Lépe to snad ani natočit nešlo.
Co se týče Drákulových návštěv nejdříve Míny a později Lucy, tak jsou dokonalé. Drákula lezoucí po stěně domu a obklopený mlhou se dobývající do pokoje je neskutečný.
Nejhororovější okamžik filmu je, ale ovšem jak Van Helsing po otevření prázdného Mínině hrobu v podzemí hřbitova narazí na přeměněnou Minu. To se nedá popsat. To se prostě musí vidět. To je dokonalost sama. Mína jako upírka s tím svým mrtvolným make-upem je božská. Už jenom kvůli této jediné scéně stojí za to se na tuto verzi podívat.
Ve většině filmů Drákulovi přeměny v netopíra či ve vlka jsou takové divné, často až legrační, ale v tomto případě je radost pohledět. Zvláště téměř na konci filmu ve sklepení Drakulova sídla kam se ho vydali Van Helsing se snoubencem Lucy, aby ho zničili.
Van Helsing je nad zavřenou bednou ve které má spát Drakula, ale když ji otevře tak je prázdná a znenadání se Drakula zhmotní kus od nich. Následný souboj patří k tomu nejlepšímu co jsem kdy v podobných filmech viděl, zvláště když se Drakula promění v netopíra a tak málem milého Johnatana zabije. Opravdu skvěle provedeno.
Co mě ovšem poslalo do kolen tak byl konečný souboj na lodi mířící pryč z Anglie. Něco takovýho jsem ještě opravdu neviděl. Van Helsing se chystá Drakulu propíchnout kůlem, ale dopadne to přesně na opak. Drakula prošpekuje Van Helsinga jeho vlastním kůlem. Nemožné, šílené, ale je to tak. Naprosto neuvěřitelný konec, zvlště když zdánlivě usmažený Drakula odlétá pryč viděn je Lucy.