středa 18. února 2009

FRIDAY 13.TH

Na tento film jsem se opravdu těšil. Podle traileru to vypadalo, že by už konečně amíci mohli prolomit řadu nepovedených remaků. Navíc jsem k tomuto filmu nepřistupoval jako k remaku, ale jako k plnohodnotnému novému dílu slavné série. No a jak si myslíte, že to dopadlo. Samozřejmě, že špatně, jak také jinak, že. To se ovšem dalo čekat.
Začíná to klasicky, parta lidí stanuje u křišťálového jezera. Člověk si říká, že se to určitě rozjede a taky že ano, ale úplně jiným směrem než by fanoušek série čekal a chtěl. Ona parta, je Jasonem po necelé půlhodině filmu vyvražděna a to ne zrovna moc nápaditě, aby uvolnila místo jiné partě, kterou samozřejmě čeká stejný osud. Navíc se do toho připlete týpek hledající svou zmizelou sestru, kterého si zahrál Jared Padalecki, kterého známe ze skvělého seriálu Supernatural, kde ztvárnil Sama.
Ano čtete správně úvod tohoto pátku je neuvěřitelně dlouhý a k tomu neuvěřitelně ukecaný. Vážně jsem se u něho dost nudil a to se mi ještě u žádného jiného pátku nestalo. To už samo o sobě o kvalitě leccos napovídá. Bohužel ukecaný je film jako takový celý.
Podle krátkého shrnutí děje by se dalo soudit, že to je průměrný slasher, ale to by se nesměl jmenovat tak jak se jmenuje. Se sérií má asi tolik společného jako krev a voda. Je to naprosté zneuctění jedné z nejlepších horrorové série vůbec. Režisér naprosto ignoroval vše co dělalo Pátek 13. pátkem 13. Jediné co mají společné tak je místo kde se děj odehrává a postavu Jasona.
A právě Jason tomu všemu nasadil korunu největší. To leckterý fanoušek jen tak nerozdejchá a o mnohé se bude pokoušet infarkt. Mě málem odnesli, když jsem viděl co tam Jason předváděl. Jason v tomhle filmu prostě není Jason kterého známe. V tomto filmu je rychlí jak blesk, navíc klade pasti a narafičuje všelijaká poplašná zařizení, jako by to snad někdy potřeboval. Navíc drží živé oběti ve svým podzemním brlochu, no prostě hrůza.
Tento pátek je navíc vykrádačka několika horrorových filmů najednou. Jasně mě napadá třeba takový Pach krve a Neviditelné zlo. Atmosféra původních dílu je ta tam a o ději se nemá cenu vůbec zmiňovat. Jako samostatný film by to byl podprůměrný slasher, ale jako Pátek 13. to je naprostá katastrofa a veliké zklamání. Fuj, fuj!

sobota 14. února 2009

PRINCE OF DARKNESS (1987)

Jistě není mnoho těch kteří by neznali nekorunovaného krále hororu Johna Carpentera, jenž nám ne jednou málem způsobil infarkt. Ano, Carpenter se opravdu činil, zahrnoval nás jedním děsivým filmem za druhým. Má na svědomí třeba The Thing, Halloween a nebo právě Prince of Darkness o nějž právě teďka půjde.



Příběh tohoto děsivého horroru se odehrává ve starém kostele v Los Angeles, ve kterém starý kněz Loomis ve sklepení objevil nádobu obsahující záhadnou zelenou kapalinu žijící vlastním životem. Kněz si na pomoc pozve profesora Biracka, který s sebou přivede i své studenty. Profesor se studenty zjistí, že kapalina ve skutečnosti je esencí samotného Satana, ale to už je pozdě, jelikož Satanovi služebníci už dávno obklíčili kostel a každého kdo by chtěl z kostela odejít bez milosti zabijí. Ovšem i uvnitř kostela se již probudilo zlo ze spánku a ihned udeřilo. Boj na život a na smrt a hlavně o budoucnost světa začíná.
Podaří se profesoru Birackovi a jeho studentům zastavit povstávající zlo, a nebo se stanou jeho obětmi a součástí? Pokud chcete znát odpověď tak se musíte na tenhle atmosférický mrazivý horror podívat sami, určitě neprohloupíte.

Z tohoto hororu se stal zcela zaslouženě kult a to zcela oprávněně. Taková děsivá atmosféra se jen tak nevidí, navíc podtrhnutá geniální, temnou, depresivní hudbou.
Celým filmem prostupuje děsivá atmosféra a divák neví co má od dalších vteřin očekávat.

Film může nabídnout opravdu plno děsivých scén na které divák jen tak nezapomene a které způsobí opravdové mrazení v zádech. Od prvního ovládnutí studenta zlem, přes zombie snažící se dostat do skříně, kde se ukrývá jejich potencionální oběť, až po deprimující a temné vyvrcholení, kdy se chystá příchod vůbec toho největšího zla (mimochodem skvěle ztvárněného) na Zemi.
Úplný závěr je potom naprosto odzbrojující a depresivní. V každém zanechá nepříjemně mrazivý pocit naprosté úzkosti.


FREDDYHO NOČNÍ MŮRY 1. ČÁST


Není to až tak moc dávno co se mi do rukou konečně dostal první díl legendární horrorové série Nightmare on Elm Street, který jsem nemohl tak strašně dlouho sehnat. Je to až s podivem, ale tato série u nás do dnešního dne na DVD vůbec nevyšla. Distributuři by se měli stydět. K sehnání je pouze v zahraničí, kde už vyšli všechny díly dokonce ve speciálních edicích ovšem bez české podpory, takže celkem k ničemu.
Nakonec jsem se rozhodl, že napíšu tento článek o životní dráze našeho milého Freddyho skrz celou sérii. Všichni zapálení horroroví fanoušci už Freddyho jistě znají, ale pro případ, že by tu snad byl někdo kdo by ho neznal tak začneme pěkně od začátku.

Kdo to vlastně ten Freddy Kruger je?
Freddy Kruger byl vrah malých dětí, které zabíjel pomocí své břitoidní rukavice, kterou si sám vyrobil. Než ho ovšem dopadli, tak si jeho břitoidní rukavice pochutnala na nejméně 20 dětech. Kupodivu nebyl odsouzen a tak rodiče vzali spravedlnost do svých rukou a Freddyho v jeho kotelně upálili. Právě proto má tak strašně popálenou tvář. Timto činem ovšem stvořili něco mnohem horšího. Stvořili nebezpečné monstrum, ale hlavně jednu velkou horrorovou legendu. Od těch dob Freddy děsí své oběti ve snech, čímž se očividně baví. A když si se svou obětí pohraje do sytosti, tak ji nějakým vychytaným způsobem zabije. Freddyho strašení je ovšem okořeněno pořádnou porcí černého humoru, díky kterému se stal tak legendární a proč ho máme všichni tak rádi. Co se týče jeho vyzáže tak je vskutku geniální. Strašlivě popálený obličej, na hlavě černý klobouk, pruhovaný, červený, vánoční svetr a samozřejmě na ruce břitoidní rukavice, která má na svědomí ne jeden lidskej život. Nesmíme ovšem hlavně zapomenout na jeho nekonečnou zásobu hlášek, které jsou sami od sebe zbraní. Takového krasavce si prostě musí každý zamilovat.

Série se na konec dočkala těchto dílů:
Nightmare on Elm Street
Nightmare on Elm Street: Freddys Revenge
Nightmare on Elm Street: Dream Warriors
Nightmare on Elm Street: Dream Master
Nightmare on Elm Street: Dream Child
Freddys Dead: The Final Nightmare
New Nightmare

Prozatím poslední Freddyho vystoupení bylo v mega řezničině Freddy vs. Jason, které ovšem se sérií jako takovou nemá nic společného, samozřejmě až na fešáka Freddyho.
A nyní se už ovšem podívejme na jednotlivé díly trochu podrobněji.

NIGHTMARE ON ELM STREET (1984)
Už při počátečních titulkách musí být každému jasné, že se mu do rukou dostalo něco zcela vyjimečného a také tomu tak je. Dostal se mu totiž do rukou film, který navždy změnil tvář horroru. První díl horrorové série Nightmare on Elm Street je rozhodně nejlepší a nejděsivější z celé série. Na rozdíl od svých pokračování je tento čistokrevným horrorem. Poprvé se tu setkáváme s budoucí ikonou horrorového světa s Freddym Krugerem. Jen co se objeví, tak divákovi naskočí husí kůže. Co teprve potom když při pronásledování svých prvních obětí předvede něco ze svého arzenálu děsu a vynalézavosti. Jako příklad uvedu třeba odříznutí svých prstů břity své rukavice, stažení kůže z obličeje, či vylejzání červů z poraněného (proříznutého) hrudníku. Ovšem co mě dostalo ze všeho nejvíc a na co nikdy nezapomenu tak byla první Freddyho vražda- Freddy vleče svou oběť po stěnách a stropu ložnice, to je prostě mazec.
Kdo chtěl vždy vědět proč Freddy vypadá tak jak vypadá a proč nosí na ruce rukavici s břitvami tak ten se to vše dozví, právě v tomto úvodním díle.

Poprvé se nám tu objevují děti recitující říkanku o Freddym:

jedna, dvě Freddy si pro tebe jde
tři, čtyři raději zamkni dveře
pět, šest do ruky vem kříž
sedm, osm chytne tě když spíš
devět, deset už nikdy se nevzbudíš
Nyní už ovšem něco k samotnému ději filmu. Nancy a její přátelé prožívají noční můry ve kterých se jim zjevuje fešák Freddy, který se tímto způsobem mstí za své ugrilování v kotelně. Jeho reje samozřejmě probíhají v jeho rodném městě Springwood v Elm Street. Od toho také název filmu. Freddy samozřejmě, aby nevyšel ze cviku a hlavně, aby jeho břitoidní rukavice nezrezivěla nedostatkem mladé krve, přitlačí na pilu a první mrtví na sebe nenechají dlouho čekat. Takže děj filmu je zcelku jasný. Nanci a její přátelé vs. Freddy= válka na život a na smrt, nutno podotknout, že díky Freddyho vychytávkám, velice zábavná válka.

Vrcholem filmu je závěrečné střetnutí mezi Freddym a naší hrdinkou Nancy, která dá Freddymu pěkně zabrat. Hořící Freddy běhající po domě je toho důkazem a vypadá to opravdu dobře.

Samotný závěr už je jen třešničkou na dortu.
Tuhle pecku samozřejmě nenatočil nikdo jinej než slavný Wes Craven, který natočil třeba skvělé Hory mají oči, Vřískot, Upír v Broklinu či nepříliš povedené Prokletí. Skvělou Freddyho masku má na svědomí masker Kevin Yeagher jenž má za sebou neméně vynikající práci na Chuckym, známé zabijácké panence ze série Dětská hra.



NIGHTNARE ON ELM STREET: FREDDYS REVENGE (1985)

Už jen kvůli obrovskému úspěchu bylo jasné, že vznikne pokračování. V roce 1985 se diváci mohli znovu kochat Freddyho dobrodružstvými. Jak to ovšem dopadlo? Stojí pokračování za to? Jak se Freddyho návrat povedl? Tak na tyto otázky se pokusím odpovědět.


Abych pravdu řekl, tak druhý díl začíná opravdu skvěle. Freddy jako řidič školního autobusu. Mazec, skvělý, Paráda!! To zas bude maso řikáte si. Freddy to zas rozjede ve velkým stylu, jako v předchozím díle. Ale ono ejhle. Čím víc času ubíhá od úvodní scény, tím je každému jasnější, že tentokrát to nebude to pravé ořechové, že něco je špatně, a že se to se svím předchůdcem nemůže vůbec rovnat. Toto pokračování geniální jedničky je prostě úplně, ale opravdu úplně jinde a úplně o něčem jiném, než jsme čekali. Jediné co mají oba filmy společného tak je postava Freddyho a tím to prakticky hasne. Jediné co v tomto pokračování za něco stojí tak je jak jinak než Freddy a i ten občas působí přinejmenším tak trochu divně. Tento Freddy prostě není Freddy kterého známe z minulého dílu a kterého máme tolik rádi.
Film se prakticky točí kolem toho, že se Freddy chce skrz kluka Jessieho, který se právě nastěhoval do domu, kde dříve bydlela Nancy vrátit zpět. Zkráceně řečeno se chce prostě do něho vtělit a skrz něj pokračovat v zabíjení. To se Jessiemu samozřejmě nemůže líbit a tak prakticky celý film jde o to kdo z nich vyhraje boj o tělo.

Podle tohoto krátkého shrnutí děje jste jistě pochopili, že tento film jde úplně jinou cestou než jeho předchůdce. Podle mě tato cesta není zrovna nejšťastnějši, jelikož se z našeho Freddyho stává jen obyčejnej vraždič. Zkráceně řečeno Freddy už není Freddym.
Co se týče napětí tak to si bohužel moc neužijem. Atmosféra jedničky ta je tatam z čehož jasně vyplívá, že se u tohoto filmu nebudem kdovíjak bavit a nezachrání to ani Freddy, který má sem tam dobrou scénku. Prakticky z geniální jedničky nezůstalo víc než název.


NIGHTMARE ON ELM STREET III: DREAM WARRIORS


Freddy je zpět!! A je to návrat jak se sluší a patří. O proti slabšímu minulému dílu, který se opravdu moc nepovedl stoprocentní zlepšení. Uvidíme opět mrtvé děti skákající přes švihadlo a odřikavájící známou říkanku o našem milém strýčkovi Freddym. Freddy to rozjede ve velkém stylu, přesně jak to máme rádi. Navíc Freddy vytasí svou největší a zároveň nejničivější zbraň a to svůj černej humor. Tento díl je navíc obohacen o fantasy prvky, což z něj dělá něco naprosto úžasného a Freddymu tak poskytuje mnohem větší možnosti, stejně jako jeho potencionálním obětem. Je to prostě prvotřídní jízda. Freddy navíc aby nás pobavil se může přetrhnout a předvádí nám naprosto neuvěřitelné kousky, jako například přeměna na obřího Freddy-hada, zahraje si na loutkáře atd. Ovšem kdo by byl Freddy bez svých skvělých hlášek a v tomto díle skutečně perlí jednu za druhou. Nejlepší hláška je rozhodně po souboji s klukem který ho chtěl porazit kouzlem, jelikož ve snu byl velkým kouzelníkem.

Promiň chlapče, ale já nevěřim na pohádky Tentokrát se Freddy opravdu překonal.

Celý děj se prakticky odehrává v psychiatrické léčebně kde se sejdou oběti Freddyho nočních můr. Tentokrát se budete o každou Freddyho potencionýální oběť skutečně bát, jelikož všichni jsou takový simpatičtí, což většinou u podobných filmů nebývý zvykem. Takže tu máme v uzavřeném prostoru Freddyho a několik děcek a jak jinak to může dopadnout než pořádným masakrem. Freddy když se do něčeho pustí tak to udělá pořádně. Chlapečci a holčičky mají tedy velký problém a to právě Freddyho. Naštěstí pro ně jim na pomoc přichází Nancy, jediná přeživší z prvního dílu a tak zápas na život a na smrt může začít. Každýmu je naprosto jasné, že ve většině případů zvítězí Freddy, ale tak to už bývá.
Posuďte sami jak to Freddymu šlo: http://www.youtube.com/watch?v=_-Ki2Irt94A

Co se týče atmosféry tak ta je opět prvotřídní, téměř srovnatelná s atmosférou z prvního dílu. Neuškodila tomu ani lehce komediální vložka, právě naopak. Freddy vyděsí, pobaví a odejde, aby se opět mohl vrátit a znovu se rozjet jak mašina. A o to přesně jde, takže divák mPřidat obrázekusí být naprosto spokojený a těšit se na další Freddyho dobrodružství.


NIGHTMARE ON ELM STREET IV. DREAM MASTER

Tak nám pohřbili Freddyho ostatky a mysleli si, že se ho tím zbavili na vždy. Jenže Freddymu se jeho zábava v děšení a následné zprovození ze světa lidí líbilo a tak není divu, že se chtěl vrátit. K návratu mu tentokrát pomohl pes, který vyhrabal jeho ostatky. Freddy se tedy opět vrátil a zábava mohla začít. Samozřejmě, že si to nejdříve vyřídil ze smradama kteří přežili z předchozího dílu a hůrá na novou várku podobných smradů, kteří nečekají na nic jiného než na to, aby je Freddy nějakým pěkným, vynalézavým, ale hlavně zábavným způsobem zprovodil ze světa a tím nás diváky pobavil. Ovšem i tentokrát se mezi potencionálními Freddyho obětmy najde rovnocený soupeř. Tentokrát to je dívka Alice, která může lidi vtahovat do snu podobně jako Kirsty z minulého dílu a která se nebojí si to s Freddym rozdat na férovku. Jejich souboj v kostele je vážně to nejlepší z tohoto dílu- kung-fu Alice vs. Freddy. Vážně totální úlet.
Tento díl už ovšem nemá tak děsivou atmosféru jako minulé díly, ale to vůbec nevadí, jelikož hlavní pozornost je kladena na Freddyho a o toho hlavně jde. Jeho vtipky jsou naprosto dokonalé, dostává opravdu hodně prostoru a to je jedině dobře. Freddy má opět několik výborných scén, jako třeba učitel ve škole, návštěvník picérie pojídající picu s lidskýma dušemi či neviditelný Freddy. Je to prostě borec a opět střílí jednu hlášku za druhou, přesně tak jak to od něho čekáme. Divák z tohoto dílu nebude rozhodně zklamanej. Já byl spokojenej téměř na 100 procent, jen škoda, že to už nemá tu atmošku prvního a třetího dílu, ale i přesto skvělé.

neděle 8. února 2009

UPÍŘÍ HORROR DŘÍVE A DNES

Tento horrorový žánr, jak je určitě všem jasné se nezabývá ničím jiným než notoriky kteří dávají přednost pryštící krvi z otevřené tepny před alkoholem. Každý jistě už nějakou tu upířinu viděl, buďto lepší nebo horší, ale určitě viděl. Ale jak to vlastně všechno začalo?

Všechno to vlastně začalo u F.W.Murnaua a jeho prvního děsivého zfilmování románu Brama Stokera Draculy v roce 1922. Název filmu byl Nosferatu, Eine Symphonie des Grauens ( Nosferatu, symfonie hrůzy) a hlavní roli démonicky vyhlížejícího upířího hraběte si zahrál Max Schreck. Tento snímek si svůj název jistě zasloužil, když už ne kvůli ničemu jinému, tak kvůli zjevu hraběte Orloka rozhodně. Jehož dlouhé pazoury, holá ošklivá lebka a jeho tmavá silueta vynořující se z mlhy dokáže vyděsit i v dnešní době.
Tento děsivý horor z černobílé němé éry se dočkal i remaku v roce 1979 v režii Wernera Herzoga pod názvem
Nosferatu- Phantom der Nacht. V hlavní roli Orloka si zahrál Klaus Kinski a musím podotknout, že to vůbec nedopadlo špatně.
Inspirován tímto snímkem vznikl v roce 2000 téměř geniální film Ve stínu upíra. Film spekulující o tom, že hraběte Orloka hrál skutečný upír. Rozhodně film byl velkým překvapením.





















Po obrovském úspěchu Nosferatu, Eine Simphonie des Grauens, bylo samozřejmě otázkou času kdy vznikne nějaký podobný film. Museli jsme si ovšem počkat až do roku 1931 kdy se tohoto úkolu ujmulo studio Universal. V roce 1931 v ateliérech tohoto studia vznikla nesmrtelná verze Draculy s démonicky vypadajícím Belou Lugosim v roli upířího knížete Draculy. Na svědomí tento skvost světové kinografie měl Tod Browning. Ve stejném roce vznikla i Španělská verze, ale ta se nemohla té Browningově rovnat. Především proto, že ji chyběl v roli Draculy neskutečně uhrančivý Bela Lugosi. Po Draculově úspěchu samozřejmě netrvalo dlouho a vznikla v rámci Universalu jeho pokračování. Nejdříve to byla v roce 1936 Draculas Daughter ( Draculova dcera), následována v roce 1943 Son of Dracula ( Draculovým synem) a završením byl House of Dracula (Draculovým domem) v roce 1945. Fanoušky jistě potěší, že již před časem vyšla u nás za pěknou cenu kolekce od Universalu kde všechny tyto filmy najde.



Další studio které se upsalo horroru, ale především Draculovi a upířímu žánru bylo britské studio Hammer. V roce 1958 vznikl výtečný Horror of Dracula jeden z vrcholů produkce této společnosti. Draculu si zahrál Christopher Lee a Van Helsinga si zahrál Peter Cushing, což je vůbec ten nejlepší představitel Van Helsinga vůbec. Christopher Lee po té na nás vycenil své špičáky ještě několikrát a to v těchto filmech:


  • Dracula: Prince of Darknes (1966)
  • Dracula Has Risen from the Grave (1968)
  • Taste the Blood of Dracula (1969)Scars of Dracula (1970)
  • Count Dracula (1970)
  • Dracula A.D. 1972 (1972)
  • The Satanic Rites of Dracula (1974)


Studio Hammer ovšem netočilo jen upíří filmy s Draculou a Christhoferem Leem. Natočili mnoho jiných upířích filmů bez Christophera Leeho jenž se stal nejobsazovanějším hercem do role Draculy.
Natočili třeba výtečné Vampire Lovers (1970), které je skvělou atmosférickou podívanou přesně v Hammerovským duchu (plíživá všudepřítomná mlha a k tomu skvělá atmosferická hudba), a nebo Vampire Circus (1972) od Roberta Younga či The Brides of Dracula(1960).

Samozřejmě, že upíří horrory netočilo jen studio Hammer, ale i mnoho dalších. Díky tomu vzniklo mnoho výborných snímků. Jako příklad uvedu třeba Dracula (1979) a nebo Lemora: A Childs Tale of the Supernatural- velice zvláštně pojatá upířina, ovšem dobře natočená.
V roce 1985 vznikl komediálně pojatý Fright Night ve kterém zjistíme, že šmírovat sousedy se opravdu nevyplácí. Zvláště když naším sousedem je upír.
Neark Dark z roku 1987 patří rozhodně k tomu nejlepšímu co ke konci 80. let vzniklo.


Nesmíme ovšem zapomenout ani na náš příspěvek do tohoto žánru a to na film Upír z Feratu (1981) od Juraje Herze o autu které jezdí na krev. Ve filmu si zahráli třeba Jiří Menzl a nebo ještě mladá Dagmar Havlová.
Nyní už ovšem nechme minulost minulostí a přenesme se do doby nám mnohem blizší.


UPÍŘÍ FILM V DNEŠNÍ DOBĚ
Jak je na tom vlastně upíři film v dnešní době? Točí se ještě nyní upíří filmy a nebo už jim odzvonilo. Naštěstí se upíří filmy pořád točí a není to vůbec špatné, zvláště v poslední době,ale vezměme to pěkně popořádku.


Začneme jak jinak než u znovu oživení legendy Draculy. Znovuzrození Draculy měl na svědomí F.F.Coppola. A jak Draculův návrat dopadl? Já vlastně ani nevím. Coppolův Dracula publikum rozdělil na dva tábory. Jedna část publika Coppolovi nemůže přijít na jméno co provedl s Draculovým charakterem, že z něj udělal v sebelítosti se utápějící trosku bez jakéhokoliv charisma. Druhá část by ho naopak nejraději vynesla za vizuální podobu a herecké obsazení rovnou do nebe, kdyby to šlo. Já abych řekl pravdu tak se cítím být někde mezi nimi. Není to nejhorší, ale mohlo to být daleko lepší. Coppolův Dracula zůstal vlastně na půl cesty, průměrné zpracování legendy ovšem ze skvělou vizuální podobou. Takový Dracula z roku 1979 se mi rozhodně líbil o mnoho víc.



Když už jsme u toho Draculy tak to vezmu všechno při jednom. Co se týče jeho tak byla dokonce natočena trilogie jejíž první díl se stylově jmenoval Dracula 2000. Poté následoval Dracula 2: vzkříšení a trilogii uzavíral Dracula 3: odkaz. K mému velkému překvapení to zas nedopadlo tak špatně jak se čekalo spíše naopak. Jednoznačně nejlepší díl je úvodní, Dracula 2000. Je tu zavedena nová teorie kdo to vlastně Dracula je, zajimavý pohled na jeho osobu. No prostě to nebylo vůbec špatné. Pokračování už bylo horší jelikož prakticky celou dobu filmu byl Dracula neschopen nějaké akce, ale ke konci filmu si to u mě napravil koncem a vykousnutím jednoho obličeje a třetí díl už je jak to bývá jen nastavovanou kaší. Sice nastavovanou kaší, ale celkem přijemnou kaší na kterou se dá dobře dívat a samozřejmě s klasickým šťastným koncem. Jak já ty šťastný konce miluju.





Světlo světa spatřil i Dracula 3000, ale to už opravdu bylo něco uplně jinýho a úplně jinde. To byl opravdu pořádnej mazec. Ten kdo tohle natočil tak musel bejt opravdu hodně sjetej, protože něco takovího se jen tak nevidí. Ten kdo ho jednou uvidí tak už na něj rozhodně nikdy nezapomene. Zvláště když divák zjistí, že se děj celého filmu odehrává ve vesmíru na kosmický lodi. To je opravdu jízda.

Nyní už, ale z úplně jinýho soudečku. Van Helsing z roku 2004 od Sommersona je opravdu našlapaný film, kde si to mezi s sebou rozdají upíři v čele s Draculou, Frankensteinovo monstrum,vlkodlaci a Van Helsing. I přesto, že film je přecpaný horrorovými postavami o horror se v žádném případě nejedná. Film to je naprosto úžasný u kterého se všichni budou stoprocentně bavit, což je jeho jasným cílem. Kdo chce vidět nejznámější horrorová nonstra po hromadě rak si rozhodně příjde na své.



V roce 1997 vznikl seriál s výstižným jménem Buffy, přemožitelka upírů, kde se to upíry jen hemžilo. Jelikož byl velmi úspěšný tak se na konec dočkal sedmi řad.

Do historie upířího filmu se zapsal i nekorunovaný král horroru John Carpenter se svými Vampires (1998). Tento Carpenteruv film byl ovšem přijat publikem celkem chladně i přes své jisté kvality. Mě si tento film ovšem zýskal především díky skvělému hlavnímu záporákovi Valekovi, který je naprosto dokonalí. Na konec vznikla ještě dvě pokračování, která ovšem původnímu filmu nesahají ani po kotníky.

Byla natočena ne zrovna povedená série Underworld ve které si to mezi sebou rozdávají upíři a vlkodlaci. Prozatím se dočkala tří dílů a to: Underworld
Underworld: Evolution
Underworld: Rise of the Lycans

K tomu lepšímu co bylo ovšem natočeno bezpochyby patří From Dusk, Till Dawn(1996). Na konec se z toho vyklubala trilogie. Ovšem nutno podotknout, že výtečná upíří trilogie, jelikož si zbývající dva díly udrželi téměř stejnou kvalitu jako jejich předchůdce.

Ačňárnu Bladeho jistě nemusím nikomu představovat. Kdo by také neznal černého upírobijce Bladeho, kterého si zahrál Wesley Snipes, a že mu šla práce pěkně od ruky. Blade měl takový úspěch, že vznikla ještě dvě pokračování. Přičemž v trojce si to Blade rozdal se samotným Draculou, nedopadlo to ovšem kdoví jak slavně.

V roce 2008 byl natočen upíří slaďák podle knižní předlohy Twilight (Stmívání). Takže romanticky ladění divák bude jistě spokojen, ale pro fanouška horroru nic moc.

A nyní konečně k tomu nejlepšímu co bylo v poslední době natočeno.

Jedna z nejlepších upířín posledních let je rozhodně 30. Days of Night (30. dní dlouhá noc). Naprosto dokonalá záležitost. Atmosféra je v tomto díle naprosto úžasná. Je tak hustá, že by se dala krájet. A upíři jsou naprosto perfektní. Brutální, nemilosrdní, přesně tak jak je máme rádi.

A na konec jednu lahůdku a to švédský horror Let the Right One In. Určitě jste si toho všimli, že se nám v poslední době severské země pěkně rozjeli a chrlí jednu pecku za druhou. A právě Let the Right One In je jednou z nich. Co se týče filmu tak je přímo famozní. V každém případě nejlepší upířina poslední doby. Naprosto dokonalá je hlavní dvojice hrdinů a to dvanáctiletého chlapce Oskara a přibližně stejně staré dívky Eli, která je ve skutečnosti upír. A právě tato malá upírka je přímo k nakousnutí. Ta mě opravdu naprosto odrovnala a vás jistě odrovná taky.


NOVÝ FRIDAY THE 13. TH

V úvodu jsem napsal, že se zde nebudu zabívat trapnými remaky, který akorát zprzní dokonalý originální film. Ale na nový Pátek 13. se docela těším. Otázkou ovšem je jestli nový zářez do legendární série o nejlepším Slashermanovi horrorového světa Jasonovy bude oživení série a nebo jen další trapný remake. Trailer který jsem měl možnost vidět je docela povedený a Jason se mi v něm opravdu líbí i atmosféra je dobrá a i herci mi připadají lepší než bývá zvykem, tak doufám, že dobrý bude i film jako celek. Nechám se překvapit, ale doufám v to nejlepší.

A na konec několik obrázků kde to Jasonovi sluší jak za starejch časů









sobota 7. února 2009

DRACULA 1979

Jsem velký milovník filmů kde hlavní roli hrají krevní notorici a tak sjíždím všechny možný filmy kde hrají hlavní roli. A proto není divu, že jsem se před několika dny dostal i k verzi Drákuly z roku 1979 natočenou Johnem Badhanem. A jak tato předělávka legendárního Drakuli z roku 1931 dopadla? Přiznám se vám, že mě to nadchlo, naprostá spokojenost. Co víc, předčilo to mé očekávání. Čekal jsem hodně, ale tohle vážně ne. Kde se na toto zpracování o nejvyšším šéfovi upíru hrabe tolik opěvovaná a milovaná Coppolova verze.


John Badhan měl při obsazování hlavních rolí opravdu šťastnou ruku. Draculu si zahrál Frank Langella a nutno říci, že mu ta role opravdu sedla. Jistě, není to démonický Bela Lugosi ani Christopher Lee, ale řekněme si to na rovinu, žádný herec už nikdy Drákulu nezahraje tak jako tyto dvě horrorové ikony a už vůbec ne Oldmen z Coppolova Draculy. Frank Sangella se jim, ale přiblížil nejblíže. Jím zahraný Drákula měl opravdu charisma.


Van Helsinga si zahrál Laurence Olivier, kterému tato role snad byla předurčena nějakou vyšší silou. Musím říci, že jeho ztvárnění Van Helsinga se mi neskutečným způsobem líbilo, ale i přesto je až druhý v pořadí. Peter Cushing, je stále nejlepší představitel Van Helsinga a tak to i nejspíš zůstane. Takže to bychom měli něco k obsazení dvou hlavních rolí a nyní něco málo k samotnému filmu.


Jelikož jsem nečetl knižní předlohu ( musím to co nejdříve napravit) tak nemohu posoudit jak se toto zpracování přesně drží předlohy. Já si ovšem myslím, že na tom zas tolik nezáleží, že je důležitější než věrnost ke knižní předloze, aby se divák u daného filmu skvěle bavil, což je v tomto případě splněno na 150%. Oproti jinejm verzím je tu jedna zásadní změna a to prohození role Lucy a Míny, což mi ani v nejmenším nevadilo, ale někomu by se to nemuselo líbit. Co ovšem od tohoto filmu rozhodně nečekejte tak jsou krvavé orgie a děj utopený v gejzírech krve. Krve tu je poskrovnu, ale objeví se vždy v ten správný okamžik. Film je především stavěn na skvělé atmosféře, kterou má opravdu skvěle vybudovanou. Velkou zásluhu na tom má dokonalá hudba Johna Willianse.

Už začátek filmu je téměř dokonalý a každému musí být jasné, že toto zpracování Drakuli bude stát za to. Náš příběh začíná tak, že za bouřivé noci připlouvá loď Demeter s Drakulou na palubě který následně bravůrně pozabíjí posádku lodi. Nejdříve menší poškrábání drápy po krčku a následné roztrhání vlkem. Nádherně atmosferické. Co chtít víc. Lépe to snad ani natočit nešlo.
Co se týče Drákulových návštěv nejdříve Míny a později Lucy, tak jsou dokonalé. Drákula lezoucí po stěně domu a obklopený mlhou se dobývající do pokoje je neskutečný.
Nejhororovější okamžik filmu je, ale ovšem jak Van Helsing po otevření prázdného Mínině hrobu v podzemí hřbitova narazí na přeměněnou Minu. To se nedá popsat. To se prostě musí vidět. To je dokonalost sama. Mína jako upírka s tím svým mrtvolným make-upem je božská. Už jenom kvůli této jediné scéně stojí za to se na tuto verzi podívat.
Ve většině filmů Drákulovi přeměny v netopíra či ve vlka jsou takové divné, často až legrační, ale v tomto případě je radost pohledět. Zvláště téměř na konci filmu ve sklepení Drakulova sídla kam se ho vydali Van Helsing se snoubencem Lucy, aby ho zničili.

Van Helsing je nad zavřenou bednou ve které má spát Drakula, ale když ji otevře tak je prázdná a znenadání se Drakula zhmotní kus od nich. Následný souboj patří k tomu nejlepšímu co jsem kdy v podobných filmech viděl, zvláště když se Drakula promění v netopíra a tak málem milého Johnatana zabije. Opravdu skvěle provedeno.
Co mě ovšem poslalo do kolen tak byl konečný souboj na lodi mířící pryč z Anglie. Něco takovýho jsem ještě opravdu neviděl. Van Helsing se chystá Drakulu propíchnout kůlem, ale dopadne to přesně na opak. Drakula prošpekuje Van Helsinga jeho vlastním kůlem. Nemožné, šílené, ale je to tak. Naprosto neuvěřitelný konec, zvlště když zdánlivě usmažený Drakula odlétá pryč viděn je Lucy.